Rubriky

Když kosmické lodě vstupují do atmosféry, pohltí je plazmový plášť, který může přerušit komunikační signály se zemí. Vzpomeňte na Apollo 13, kdy se tři astronauti vraceli z neúspěšné lunární mise v r. 1970. Jak se řítí do zemské atmosféry, je modul obklopen horkým ionizovaným vzduchem, který přerušuje komunikaci s řízením NASA v Houstonu. Každá vteřina, kdy volání letových dispečerů zůstává bez odezvy, se mučivě protahuje. Komunikační výpadek Apolla 13 byl ještě o více než minutu delší, než se očekávalo, což zvýšilo úzkost, protože v tom okamžiku neexistoval způsob, jak zjistit nebo ovládat polohu a stav kosmické lodi ze země.

Zkoumání kamenů zasažených úderem blesku by mohlo odhalit podrobnosti o parametrech tohoto úžasného meteorologického jevu. Když blesk udeří do skály, obrovský ráz elektrického výboje zahřeje materiál, odpaří látky uvnitř a vytvoří sklovitou horninu zvanou fulgurit. Mikrosekundu trvající jev a jeho následky studoval se spolupracovníky Jiangzhi Chen, aplikovaný fyzik na Universitě v Pensylvánii. Analýzou bublin, které se tvoří uvnitř fulguritu, může Chen a jeho kolegové vypočítat původní materiál, jeho zahřátí, a to zase může přesněji odhalit, jak funguje blesk.

Soutěž Fyziklání existuje už dlouhých 17 let. Za tu dobu ušla dlouhou cestu. Od skromných počátků, kdy ji připravovala jen hrstka nadšených organizátorů Fyzikálního korespondenčního semináře FYKOSu a veškeré zúčastněné týmy se vešly do jediné posluchárny Matematicko-fyzikální fakulty UK, se rozrostla do nevídaných rozměrů.

Dá se ještě něco vymyslet v oblasti šetření energií v sektoru komerčních, průmyslových a obytných budov? Nedostatek energie, který se v Evropě objevil v souvislosti s nárůstem poptávky po covidové krizi, prohloubila válka na Ukrajině. Snížila se dostupnost plynu, stouply ceny všech druhů energie, protože vše souvisí se vším. Státy zejména v Evropě se snaží o zvýšení energetické bezpečnosti. Lidé šetří. Média jsou plná „Energetických rádců" a návodů na úspory. Stejnou prioritou pro svět zůstává snižování emise uhlíku. Listopadové zasedání OSN COP27 bylo naléhavou připomínkou, že energetická bezpečnost je sice důležitá, ale nutností je snažit se zmírnit hrozící změnu světového klimatu. Jaké trendy se dají očekávat v roce 2023?

Tušimický bateriový systém jsme představili před dvěma lety, když byl nově dokončený (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2675-tusimicka-baterie). Po dobu 1,5 roku testovaly společnosti ČEZ a ČEPS tento systém v rámci projektu BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci frekvence Tušimice). Pak nastaly tři měsíce ostrého provozu, které potvrdily a rozšířily jeho přednosti prokázané už při testech. Vysokou spolehlivost, nízkou poruchovost a schopnost rychlé reakce na odchylky frekvence doplnilo ještě využívání tzv. rozvojových funkcí a všechno podtrhly výborné výsledky vzešlé z provozní diagnostiky. Nyní je už "dospělý" a dodává 2 000 MWh regulačního výkonu měsíčně.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni spravuje aktualizovanou databázi průmyslových ozařoven (DIIF), která obsahuje interaktivní mapu s informacemi o téměř 300 gama ozařovačích a urychlovačích elektronů z celého světa. DIIF je nástroj, který pomáhá organizacím a společnostem najít zařízení nejvhodnější pro ozařování jejich výrobků. Výzkumné skupiny a odborníci mohou také využít databázi k nalezení příležitostí pro školení a spolupráci.