Rubriky

Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.

Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech. Tato transformace vede ke zvýšené bezpečnosti pacientů. Zde je pět lékařských inovací zahrnujících nejnovější technologie, všechny s potenciálem předefinovat zdravotní péči.

Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku. Tímto mužem byl francouzský fyzik Paul-Henri Rebut. Na počátku 70. let, o něco více než deset let poté, co vstoupil do výzkumu fúze ve francouzské Komisi pro atomovou energii (CEA), se podílel na vybudování TFR – Tokamak de Fontenay-aux-Roses, stojícím na pařížském předměstí, kde se CEA tehdy nacházela. Pro jeho kolegy však TFR znamenal Tokamak Façon Rebut, což lze chápat jako „Tokamak à la Rebut“...

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO₂, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Nový výzkum antihmoty dává Albertu Einsteinovi opět za pravdu. 27. září 2023 oznámil mezinárodní tým fyziků zásadní zjištění: zdá se, že antihmota reaguje na gravitaci stejně jako běžná hmota, což potvrzuje teorie navržené Albertem Einsteinem před více než stoletím. Zjištění je výsledkem vůbec prvního přímého pozorování antihmoty volně padající v gravitačním poli. Atomy byly tvořeny antiprotony místo protonů a antielektrony (pozitrony) místo elektronů. Antiprotony jsou v podstatě záporně nabité protony (protony jsou kladné v atomech normální hmoty) a pozitrony jsou kladně nabité elektrony (elektrony jsou záporné v atomech normální hmoty).

Fyzici již dlouho vědí, že téměř vše – světlo a další formy energie, ale také každý atom ve vašem těle – se chová z klasického hlediska i jako částice, i jako vlna, což je koncept známý jako korpuskulárně vlnový dualismus (de Broghlie). To se znovu a znovu ověřilo v experimentech. Ale s částicemi antihmoty, které jsou identické se svými hmotnými partnery, až na jejich opačný náboj a spin, je mnohem obtížnější experimentovat. Tato dvojčata hmoty existují jen okamžik, obvykle v mohutných urychlovačích částic, a ihned anihilují s částicemi hmoty.