Rubriky

Má šifrování budoucnost? Jistě - šifrování už je dávno běžnou součástí pohybu na internetu, aniž bychom o jeho využívání věděli. Do sítě se lze běžně připojit prostřednictvím domácího přístupového bodu přes wifi, kde se šifrování standardně používá. V případě, že by se zmiňované šifrování nepoužívalo, mohl by potenciální útočník velmi snadno špehovat provoz firem, organizací i jednotlivců. Což by mohl být výrazný problém. Jak se chránit? Podle odborníků ze společnosti BCV solutions, experta na řízení identit s vlastním identity managerem CzechIdM, je důležité dbát na symbol zámku na webovém prohlížeči, vybrat si vhodný způsob uložení i sdílení svých dat a fotografií a používat dostatečně silné heslo včetně vícefaktorové autentizace.

Právě dnes je tomu už 30 let, co slouží školní štěpný jaderný reaktor VR-1 Vrabec studentům z Česka i zahraničí, a také vědě. Poprvé dosáhl reaktor, který v pražské Troji provozuje Katedra jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), takzvaného kritického stavu 3. prosince 1990 v 16.25 hodin. Přípravy na jeho výstavbu ale začaly už v roce 1982.

Provoz magnetických systémů tokamaku ITER vyžaduje stejný druh proudu, jaký dodávají baterie do baterek, přenosných počítačů a smartphonů. Tento proud, který teče pouze jedním směrem, se nazývá stejnosměrný proud (DC, direct current), na rozdíl od střídavého proudu (AC, alternate current), který napájí většinu spotřebičů a průmyslových strojů. Průběh střídavého proudu i napětí v čase může být reprezentován sinusovkou, a pro použití takového proudu je velmi důležité, aby tato sinusovka zůstala pravidelná. Problém u tokamaku ITER spočívá v tom, že usměrněním AC na DC se „znečišťuje“ střídavý proud a narušuje jeho distribuci. Proto je bezpodmínečně nutné, aby pro zachování kvality distribuce zajistili provozovatelé v celé síti vhodná „nápravná“ opatření pro zachování pravidelného sinusového průběhu střídavého proudu.

Výroba energie, rozdíly mezi elektrárnami i obecný přehled o energetice. Takový je obsah speciálně připravených virtuálních exkurzí do útrob různých typů elektrárenských provozů. Odborníci z informačních center je připravili na míru školám, aby učitelům a profesorům pomohli v době, kdy skutečné exkurze nejsou možné a výuka velkých skupin dál probíhá distanční formou. Exkurze jsou samozřejmě zdarma.

ÚJV Řež letos v červnu úspěšně dokončila šestiletý projekt pro podporu hodnocení bezpečnosti hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v ČR. Prostřednictvím své divize Radioaktivní odpady a vyřazování vedla projekt jako hlavní dodavatel pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je v ČR na základě zákona zodpovědná za hospodaření s radioaktivními odpady. Řešení zahrnovalo celkem 44 dílčích podprojektů a publikování téměř 240 odborných zpráv. Mezi nejdůležitější výsledky komplexních prací patří pilotní výpočet hodnotící dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště (HÚ) použitého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, s reálnými daty z předpokládané hloubky HÚ a příprava podkladů pro proces hodnocení všech potenciálních lokalit z hlediska dlouhodobé bezpečnosti úložiště. Celý proces byl uzavřen doporučením 4 lokalit pro další detailní průzkumné práce.

Transparentní baterie by mohly nahrazovat sklo v oknech. Zatím mají jen velmi malý výkon, ale ten se bude jistě zvyšovat. Většina výzkumů baterií se zaměřuje na zvyšování elektrického výkonu nebo zvyšování energetické hustoty, avšak Hironobu Minowa a jeho tým z japonského komunikačního obra NTT místo toho hledají baterii, která by byla co nejméně nápadná. Tým musel vytvořit nové verze komponent baterie, aby se snížila celková absorbce a reflexe světla. Výsledkem je baterie o velikosti A4, která má kapacitu pouze 1 mAh (miliamperhodin), čili tisíckrát menší, než jiné baterie. Její výkon však stačí napájet LEDku nebo digitální hodiny. Protože se v domácnostech neustále rozšiřuje použití drobných chytrých zařízení, mohou transparentní baterie pomoci omezit počet rozličných kabelů a bateriových zařízení.