Rubriky

Kromě svátku Tří králů slaví v USA 6. ledna také Národní technologický den (nebo Den technologií). Chtějí tím oslavit, jak technologie mění svět - od vynálezu kola až po smartphony, každý rok přibývají technologické úspěchy, které ovlivňují náš každodenní život. Představte si svět bez technologií. V našem každodenním životě neuděláme ani krok bez kontaktu s nějakou jejich formou. Svět je plný výsledků vědy a techniky, ale pro nezasvěcené začíná být čím dál větší problém pochopit principy i vyznat se v základech různých technologií, natož s nimi držet krok. Je to vůbec potřeba? Nestačí, že pračku, počítač či mobil s fotoaparátem máme? Měli bychom vědět, jak a proč fungují?

Jubilejní 40. kolo celostátní studentské soutěže „Co víš o energetice“ proběhlo na konci prosince z důvodu současných protiepidemických opatření z virtuálního studia a bylo streamováno prostřednictvím kanálu Youtube. Soutěžící tak měli možnost otestovat nové disciplíny např. hru na operátora jaderného reaktoru, nebo si vyzkoušeli, jak složité je řídit elektrizační rozvodnou soustavu.

Spotřeba elektřiny roste. Zdroje na fosilní paliva se odstavují, Evropa nás nutí k „uhlíkové neutralitě“. Potřebujeme stabilní zdroje elektřiny, chceme energetickou bezpečnost a ani nebudeme mít odkud elektřinu dovážet. Jsme vnitrozemská země bez moře... To jsou fakta, z nichž musejí vycházet úvahy o budoucí energetice.

Silvestr se vydařil? Jak se vám ráno vstávalo? Představuji si situaci: vstanete a podíváte se do zrcadla – vlasy jsou zježené a odstávají od hlavy. Jdete do koupelny, muži si udělají pěnu na holení, dámy vlezou do pěnové koupele ve vaně. Jdete do kuchyně a zrak spočine na všech těch nesmyslných magnetech, které máte na ledničce. K snídani si dáte oblíbené cereálie s mlékem a zase je musíte odlepovat od stěn misky. Na stole je ještě mísa s oříšky od večera, na vrchu leží ty největší. Kouknete oknem ven – je první leden, venku je pravděpodobně led a někdo se už klouže... Všechno tohle jsou fyzikální zázraky – a překvapivě, dodnes si s mnoha podobnými jevy běžného dne věda neví rady...

Termojadernou fúzi zatím umíme v laboratoři. Z laboratoře k funkční elektrárně se jí snaží pomoci zatím nejúspěšnější pokusná zařízení –tokamaky. Největší z nich, ITER, staví sedm partnerů v Cadarache na jihu Francie: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. Řada menších tokamaků po celém světě se mezitím snaží ITERu připravit půdu. Jedním z nich je evropský tokamak v anglickém Culhamu – JET. Je držitelem několika rekordů - dokázal vyprodukovat 22 MJ fúzní energie, špičkový výkon 16 MW a podíl celkového fúzního výkonu ku dodávanému tepelnému příkonu 0,65. Dokonce se mu podařilo udržet plazma 4 sekundy při stabilním fúzním výkonu 4 MW. První plazma v ITER se očekává v roce 2025.

V polovině listopadu z murmanského přístavu vyplul pilotní univerzální ledoborec Arktika na svou první pracovní plavbu. Nabral kurz do Karského moře a do poloviny prosince bude pracovat v oblasti Severní mořské cesty. Jaderný ledoborec nové třídy Arktika je připraven zajišťovat doprovod nákladních lodí po celé délce Severní mořské cesty. První plavba potrvá tři týdny. Po absolvování první plavby se Arktika vrátí zpět do svého domovského přístavu v Murmansku, kde doplní zásoby. Koncem prosince vyrazí opět na Severní mořskou cestu. Během zimy a léta bude nový ledoborec pomáhat nákladním lodím v plavbě zamrzajícím polárním mořem.