Zda barbituráty dostaly svůj název podle jména sv. Barbory nebo slečny Barborky se již asi nikdy nedozvíme. Pravdou však zůstává, že – jak uvedl zhruba před sto padesáti lety francouzský filozof August Comte – není možné dobře poznat nějakou vědu, neznáme-li její historii. To platí nejen o matematice, fyzice, chemii nebo biologii, ale i o medicíně. Dnes je medicína širokou aplikací mnoha vědních disciplín, přírodovědných a fyzikálně technických, a je tedy rozsáhlou interdisciplinární vědou. Vždy však tomu tak nebylo!

V listopadu 2015 uvedli ve Spojeném království do provozu demonstrační vitrifikační linku. Plnorozsahový GeoMelt In-Container Vitrifikátor (ICV) je výsledkem spolupráce Národní jaderné laboratoře ve Velké Británii (NNL) a specializované firmy Kurion z USA. Po dokončení všech zkoušek bude nasazen v Sellafieldu ve Velké Británii.

Teorie vývoje Země předpokládají, že v době, kdy do rodící se planety narazilo vesmírné těleso velikosti Marsu, byl povrch Země pokrytý oceánem žhavého magmatu. Před 4,5 miliardami let se tehdy zrodil i Měsíc. Rotace mladé Země zřejmě vývoj tohoto gigantického oceánu magmatu, rozlévajícího se po zemském jádru, ovlivnila. Kdybychom přesněji znali všechny okolnosti, mohli bychom se dozvědět více o tektonice zemských desek, které se na magmatu začaly utvářet a pohybovat.

Ve fúzní komunitě se asi nenašel nikdo, kdo by s napětím nečekal zprávu, která se objevila 10. prosince tohoto roku. Největší stelarátor na světě – Wendelstein W7-X – ohlásil první plazma!!!

Letos uplyne 120 let, kdy se masivními demolicemi začal uskutečňovat tak zvaný asanační zákon, v jehož rámci se v Praze zbouralo židovské ghetto v Josefově a část Starého i Nového města včetně dnes již legendárního Podskalí. Šlo o jednu z největších rekonstrukcí historické zástavby v Evropě. „Chodívám teď v uličkách města pražského a mám den ode dne větší dopal, že se vše bourá. Ať si mluví moderna architektury nevím co – přirostou jisté kameny k srdci a marně se ptám, kde je ona objektivní definice, onen názor, který by spojoval všechno, jak lásku k pokroku i lásku k rodné půdě, a tak i umělecké přesvědčení." (Z dopisu malíře Antonína Slavíčka profesorovi historie Jaroslavu Gollovi v roce 1901.)

Zatímco otázky redukčních programů a diet, léčby obezity a diabetu, vhodnosti pití kávy či doplňkové užívání vitamínů a minerálů jsou běžným tématem společenské konverzace, stav našich střev patří až na jedno z posledních, případně je tabu. Přesto jde o téma z hlediska zdraví významné. Syndrom dráždivého tračníku, zácpa, průjem, plynatost a nadýmání v oblasti žaludku, vyduté břicho, kyselý reflux, vyčerpanost, rakovina tlustého střeva trápí řadu lidí a jak se časem ukázalo – smrt začíná právě v tlustém střevě. Snad i proto se 16. a 17. století označuje za zlatý věk klystýrů.