„Po věku ropy a zemního plynu nastane nová doba, pravděpodobně věk vodíku.“ Pozor, nenechte se však podobnými prohlášeními mýlit! Vodík není palivem budoucnosti, ale pouze zajímavým energetickým médiem. Volný vodík, který by bylo možné těžit a čerpat do nádrží, se na Zemi v podstatě nevyskytuje. Musíme proto vodík vyrobit, ať už elektrolýzou z vody, nebo chemickou cestou z vhodných sloučenin. A tento proces spotřebovává energii, která se posléze spálením vodíku opět uvolní. Výhodou je, že mezi tím můžeme vodík skladovat v nádrži a převážet z místa na místo, což třeba s elektrickou energií tak snadno udělat nelze.

O vodíku jako o energetickém médiu třetího tisíciletí se mluví a píše stále častěji. To ostatně předpovídal již roku 1874 J. Verne prostřednictvím jednoho z hrdinů románu Tajuplný ostrov. Cyrus Smith – viz http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1035-vodik-na-silnicich

Představte si hotel, který se s vámi tiše a měkce vznese do oblak. Za širokými panoramatickými okny můžete pozorovat, jak nebe postupně tmavne a tmavne. Nestmívá se, to jen vaše cestovní kabina stoupá nad zemskou atmosféru. Současně zvolna odplouvá i vaše tíže. O několik dní později dorazíte k rozsáhlé orbitální stanici. Vítejte v kosmu. Právě jste se svezli vesmírným výtahem.

Pro pochopení fyzikálních procesů odehrávajících se v kosmických objektech je důležitá znalost jejich dlouhodobého chování. Moderní astronomické observatoře mohou dodat data pokrývající roky, vědci však často potřebují znalosti o chování v horizontu desítek let i více.

I přes všechen pokrok posledních let představují dodnes kosmické záblesky záření gama jednu z největších astrofyzikálních záhad. Tyto krátké jevy představující největší známá uvolnění energie, které vzniká vesměs ve velmi vzdáleném vesmíru, můžeme často pozorovat i v normálním viditelném světle a v záření rentgenovém. Někdy i rádiovém. Gama jevy nás ovšem překvapují nejen jako záblesky z vesmíru, ale i jako záblesky přicházející ze zemského povrchu.

Kosmické agentury Evropy (ESA), Spojených států (NASA) a Japonska (JAXA) se spojily do ambiciózního kosmického projektu nazvaného International X-ray Observatory (mezinárodní rentgenová observatoř), zkráceně IXO. Cílem projektu je vypustit do vesmíru obří rentgenový teleskop. Jde o spojení původně oddělených programů ESA XEUS a NASA Constellation X. Důvodem spojení je velká technologická i finanční náročnost úkolu.