Příkladem instalace fotovoltaických článků je i první česká fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kW a o celkové účinné ploše 75 m2 účinné plochy v areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Tvoří ji 200 fotovoltaických panelů osazených monokrystalickými křemíkovými články. Špičkový výkon je 53 W/čl., optimální napětí 17,5 V/čl.

V posledních letech se v České republice i v okolních státech vybudovala řada fotovoltaických (PV) elektráren. Na konci roku 2008 bylo instalováno v České republice cca 15,7 MWp PV elektráren a systémů, začátkem toho roku činila tato hodnota cca 3,4 MWp a před koncem roku 2007 to bylo jen cca 1,5 MWp. Pro porovnání: koncem roku 2004 to bylo pouhých cca 0,41 MWp. Prudký nárůst nepochybně podpořila státem dotovaná výkupní cena elektřiny z PV elektráren. Prudký nárůst nepochybně podpořila zákonem garantovaná vysoká výkupní cena elektřiny z PV elektráren hrazená z příspěvku, který je připočítáván k ceně každé odebrané kWh.

Před dvěma stoletími, 12. února 1809, se v malém anglickém městečku Shrewsbury narodil Charles Darwin, učenec, který zásadně, doslova revolučně ovlivnil nejen řadu vědních oborů, ale otřásl mnoha v té době nezpochybnitelnými dogmaty a změnil myšlení lidstva. Nemůžeme si v té souvislosti odpustit připomínku, že v tentýž den a takřka ve stejnou hodinu se na druhé straně oceánu, ve Spojených státech amerických, narodil jiný muž, jenž rovněž dokázal ve jménu svobody a spravedlnosti změnit zdánlivě nezměnitelné – pozdější americký prezident Abraham Lincoln.

Zájem o zirkonium, kovový prvek s atomovým číslem 40, upoutaly na „západě“ i na „východě“ jeho dobré mechanické a chemické vlastnosti a zejména mimořádná odolnost čistého zirkonia proti korozi. Hlavní uplatnění dnes nalézá v jaderné energetice.

Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou více než tisíckrát kratší než je vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. První vědeckou zprávu o rentgenových paprscích podal jejich objevitel 28. prosince 1895 a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět...

Při používání běžné kancelářské lepicí pásky budeme muset být opatrnější, radí s úsměvem vědci. Podle výzkumu University of California v Los Angeles dochází totiž při odvíjení lepicí pásky ke vzniku krátkých opakujících se rentgenových záblesků.