Na největší, nejprestižnější a nejtěžší soutěži vědeckých a technických projektů pro středoškoláky na světě INTEL ISEF (International Science and Engineering Fair), pořádané letos v nevadském Reno, obsadili vítězové české národní Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, organizované AMAVET, úžasné první místo. Tohoto úspěchu dosáhli navíc v konkurenci více než 1 563 středoškoláků z 57 zemí, kteří do soutěže přihlásili více než 1 200 projektů.

Právě před 80 lety, 4. dubna roku 1929, zemřel německý automobilový konstruktér Karl Friedrich Benz, jeden z těch, kdo se nejvýznamněji zasloužili o zrození a rozvoj fenoménu moderní doby – automobilu.

Vědci na univerzitě ve švédském Gothenburgu zkoumají materiál, který je stotisíckrát těžší než voda a mnohem hustší než hmota jádra Slunce. Jde o deuterium s velmi velkou hustotou. Podle názoru vědců jde o důležitý krok k nalezení paliva budoucnosti pro jadernou fúzi v zařízeních, která využívají pro tyto účely lasery.

Nastromě je začínající internetový biologický portál určený všem, kteří se zajímají o přírodu. Oslovit by chtěl nejen odborníky, ale i laiky. Jeho cílem je zejména shromažďovat informace o výskytu nejrůznějších více či méně ohrožených organismů a dát jim tak šanci na záchranu. Zajímají vás podrobnosti? Pokud ano, ptejte se…

Člověk se stal nejúspěšnějším predátorem na Zemi. Je mnoho živočišných druhů, které loví, hubí, pronásleduje a systematicky likviduje. Vzhledem k tomu, že většinou neloví jen pro ukojení svého hladu, je člověk mnohem nebezpečnějším predátorem než jakákoliv jiná šelma.

„Pro účely velké energetiky se mi jeví jako nejperspektivnější systémy založené na magnetické termoizolaci – typu tokamak nebo možná, podle mě méně pravděpodobně, typu stelarátor. Myslím si, že to budou nejprve plodící systémy, kde zdrojem energie bude štěpná reakce. Co se týká systémů, které nepoužívají uran nebo thorium (jejich zásoby nejsou nekonečné a ukládání radioaktivního odpadu a uvolňování plynného radioaktivního odpadu štěpení představují určité ekologické nebezpečí), pak v nich předpokládám plození tritia“, konstatoval A. D. Sacharov, nositel Nobelovy ceny, spoluautor tokamaku.