Jedním z nejvýznamnějších objevů lidstva je používání nuly. Historie nuly patří k prastarým příběhům. Její kořeny se táhnou k počátkům matematiky, do časů předcházejících vzniku první civilizace, do dob dávno předtím, než lidé uměli číst a psát. Ale zatímco pro nás je dnes nula něčím přirozeným, v dávné minulosti ji některé kultury vnímaly jako cosi cizího a obávaného natolik, že se raději rozhodly žít bez ní. Pro moderního člověka je obtížné si představit svět bez nuly, ačkoliv její základní vlastnost spočívá v tom, že ji v běžném životě vlastně užívat nepotřebujeme. Nikdo si přece nechodí nakoupit nulu zboží. Na to, aby člověk vyjádřil, že něco nemá, nepotřebuje speciální číslo. Nezdálo se ani nutné mít pojem vyjadřující, že něco neexistuje. A to je také důvod, proč se lidé tak dlouho obešli bez nuly: prostě nebyla zapotřebí.

Jen o dva dny dříve, než je datováno založení Mezinárodní astronomické unie (28. července 1919), přišla na svět budoucí významná osobnost této oblasti přírodních věd. Doyen české astronomie a světově uznávaný odborník Luboš Perek oslavil letos 26. července své sté narozeniny.

Paradoxně na to dnes umějí nejlépe (byť ne dokonale, protože to asi nikdy nepůjde) odpovědět ti, které obvykle s náboženstvím nespojujeme: vědci. Jak náboženství vzniklo? Je náboženská víra intuitivní, nebo je dána výchovou? Předává se geneticky? Jsou ateisté chytřejší, než věřící?

Evropská agentura pro globální navigační satelitní systém (GSA) byla založena v roce 2004 jako oficiální agentura Evropské unie (EU). Sídlo agentury je v Praze a působí zde od roku 2012. V letošním roce si GSA připomenula 15. výročí svého vzniku.

Pořádný úklid je předvánoční rutinou. Podle průzkumu s ním více než třetina lidí stráví kolem dvou týdnů. Čistý dům zkrátka pro mnohé symbolizuje schopnost postarat se o rodinu. Vyplatí se při tom ale nezapomínat na přírodu. Uklízet můžete i úsporně a ekologicky. Zde několik sebraných rad. Kromě té, že uklidit můžete až po Vánocích...

Letos si připomínáme 100 let od založení předchůdce dnešní International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) - Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (1919-2019). Ihned po skončení Velké války (1914-1918), která začala být později nazývána první světovou, se v období od října 1918 do července 1919 uskutečnily tři konference, postupně v Londýně, Paříži a Bruselu, kde se setkali představitelé vědy vítězných států Dohody (25členné válečné koalice). Nejdříve byl v Londýně ustaven International Research Council (IRC) - Mezinárodní výbor pro výzkum - s cílem upravit narušené mezinárodní vztahy veškeré vědy a současně ustavit podřízené organizace pro jednotlivé vědní obory. Poté se z francouzské iniciativy sešlo 14. dubna 1919 v Paříži 49 zástupců chemických disciplín pěti spojeneckých dohodových zemí, aby založili mezinárodní konfederaci pro čistou a užitou chemii. Tyto aktivity jsou spojeny především se jmény tehdejšího prezidenta francouzské Societe de Chimie Industrielle inženýra Paula Kestnera (1856-1936), dalšího Francouze Henryho Louise (1856-1939) a Angličana Sira Williama Jacksona Poppeho (1870-1939), profesora krystalografie a stereochemie, vedoucího katedry chemie na Cambridge University. Všechny tehdejší státy světa byly vyzvány, aby vytvořily své národní orgány, které by do vznikající organizace mohly být začleněny. O dva dny později, tj. 16 dubna 1919, byly schváleny stanovy a zvolen první prezident konfederace Charles Moureu (1863-1929).