Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.

V nedaleké budoucnosti budou hackeři schopni ovládat lidskou mysl a paměť. Jakkoliv zní tato zpráva neuvěřitelně, odborníci z kyberbezpečnostního oboru se již nyní možným zneužitím paměťových implantátů zabývají. Reálná hrozba, díky níž by mohli útočníci krást, špehovat nebo měnit lidské vzpomínky, ještě neexistuje. Zato technologie, která tento scénář umožní, již ano. Jsou jí zařízení pro hloubkovou stimulaci mozku, která umožňují vědcům poznat, jak se v mozku vzpomínky vytvářejí, jak se dají izolovat, obnovit nebo zesílit. Slabinou těchto implantátů jsou ale k nim připojené softwary a hardwary. Na slabiny upozorňuje nový výzkum odborníků z Kaspersky Lab a výzkumníků ze skupiny Functional Neurosurgery Group z univerzity v Oxfordu.

Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, ale jejich vliv na tyto vlastnosti byl dosud vnímán pouze okrajově. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, kteří se pod vedením Marka Cebecauera věnují výzkumu buněčných membrán lymfocytů, zjistili, že členitý povrch membránové části proteinů ovlivňuje zásadním způsobem chování lipidů. Tento proces zásadně mění vlastnosti membrán a může ovlivňovat fungování buněk nebo úspěšnost klinické terapie využívající liposomy pro cílené vnášení léků do buněk. Výsledky výzkumu byly nyní publikovány v prestižím mezinárodním vědeckém magazínu iScience.

V souvislosti s úsporami energie se v našich klimatických a geografických podmínkách mluví zejména o zateplování - izolaci - staveb. Jak to správně udělat, to závisí na konkrétních řešeních jednotlivých prvků: oken, dveří, střechy, či obvodových zdí. Pro všechny klíčové části stavby platí pravidla, jejichž dodržením se může dosáhnout lepších izolačních vlastností při nižších nákladech. Na co si z hlediska úniků tepla z domu dát pozor a jak tuto hrozbu u jednotlivých prvků stavby eliminovat?

Tokamak je skvělým představitelem úspěšného výzkumu principu řízené termojaderné fúze pomocí magnetického pole. Magnetické pole slouží jednak k izolaci termojaderného média – horkého plazmatu – a tím i vůbec jeho udržení po delší dobu, jednak k měření nejrůznějších parametrů plazmatu. Zatímco k izolaci slouží mnohatunové kolosy, k měření stačí „cívečky“ o hmotnosti několika gramů, často mající jediný závit. V tom případě mluvíme o smyčkách. Diagnostika magnetickou smyčkou (flux loop) nacházející se uvnitř zařízení může poskytnout obsluze informace o tvaru okraje, energii i stabilitě plazmatu.

V Murmansku zahájili 6. prosince 2018 pracovníci společnosti Atomflot (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) energetické spouštění prvního z dvojice reaktorů, které budou pohánět první světovou plovoucí jadernou elektrárnu. Reaktor č. 1 dosáhl 10% výkonu a před dalším navýšením výkonu projde řadou testů.