Uvnitř kontejnmentů a reaktorových hal jaderných elektráren se umisťují tzv. rekombinátory vodíku. Jsou připraveny zafungovat v případě, že by se v ovzduší objevil plynný vodík – ten totiž v kombinaci se vzduchem vytváří třaskavou směs. Rekombinátory vodík „vychytají“ a podstatně tak snižují nebezpečí exploze uvnitř jaderného zařízení v případě hrozící havarijní události.

Příští doba ledová by správně měla nastat do 1500 let. Díky vysokým emisím oxidu uhličitého (CO₂) se tak ale nestane a další doba ledová se odsouvá. Tvrdí to tým vědců, jehož zjištění zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.

Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.

Abychom mohli elektrickou energii využít, musíme ji nejen vyrobit, ale také dopravit k odběratelům. K tomu se dnes využívá mnoho složitých rozvodných a přenosových zařízení. Jak tomu však bylo v počátcích rozvoje elektroenergetiky ve druhé polovině 19. století? O zavedení moderní přenosové trojfázové soustavy se významně zasloužil i ruský fyzik M. O. Dolivo-Dobrovolskij, který se narodil právě před 150 lety.

Vše začalo před 1,5 miliardou let, kdy byly fotosyntetizující bakterie porobeny složitější buňkou. Potomci těchto bakterií ztratily schopnost žít nezávisle a vyvinuly se do buněčných „slunečních elektráren“ známých jako chloroplasty.

Zajímáte se o fyziku? Nebo snad o matematiku? Informatiku? Chemii? Máte sklon vyhazovat věci do povětří nebo bořit konvenční teorie? Zakázal vám Státní ústav pro jadernou bezpečnost sestrojení domácího štěpného reaktoru? Nebo snad už od malička tušíte „kde dělají soudruzi z NDR chybu“ aneb proč nám ta termojaderná fúze stále ještě neslouží? Tak právě vy byste s námi měli jet na letní studentské soustředění TCN pořádané studenty pro studenty!