V Temelíně je od nynějška k vidění nejen jaderná elektrárna, ale i energetická supernovinka. Odstartoval zde totiž projekt, jehož cílem bude zavedení solárních panelů, které jako první na světě svého druhu k výrobě energie využívají nanovláken.

Občanské sdružení Integrace vyvíjí ve spolupráci s katedrou kybernetiky FEL ČVUT a fyzikálním ústavem AV ČR speciální pomůcku pro orientaci nevidomých. Systém bude pomocí kamer rozeznávat prostor před slepcem a přes hmatový displej mu předávat informace o velikosti, poloze a vzdálenosti překážky.

Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“

Tím prvním, čím si v pravěku před desítkami tisíc let lidé začali svítit, byl oheň. I současnému člověku je příjemné světlo v domácím krbu nebo z ohniště na zahradě. Z ohně jsou pak odvozena nejstarší svítidla – louče, smolnice a pochodně. Ty se také dodnes používají, ať při divadelních nebo kulturních produkcích pod širým nebem nebo v interierech různých pohostinství v gotických sklepech, kdy svým mihotavým světlem navozují nostalgii středověkých časů.

Z paliv bezprostředně použitelných pro udržení řetězové štěpné reakce v jaderných reaktorech se v přírodě v podstatě vyskytuje pouze izotop uranu 235. Jeho zastoupení v přírodní směsi izotopů uranu je 0,7 %, zbytek tvoří ²³⁸U a nepatrně ²³⁴U. Při výrobě paliva se uran obohacuje o izotop ²³⁵U, pro lehkovodní reaktory (jako je např. Dukovanský a Temelínský) se používá nízkoobohacený (okolo 4 %). Bez obohacení (navýšení množství ²³⁵U) by v lehkovodních reaktorech k štěpné reakci nedošlo. V některých typech reaktorů, které jsou chlazeny a moderovány materiály s nízkou schopností pohlcovat neutrony (těžká voda, grafit) lze použít přírodní neobohacený uran.