Díky kyslíku je dnes na Zemi život takový, jak jej známe. Je to bezbarvý plyn a tvoří 21 procent zemské atmosféry. Protože je všude kolem, snadno bychom si mysleli, že je nudný a inertní; ve skutečnosti je jedním z nejreaktivnějších nekovových prvků (fluor ho trumfne). Na Zemi se objevil asi před 2,3 až 2,4 miliardami let a podle studie z r. 2007 financované NASA se jeho hladiny začaly šplhat k současným koncentracím nejméně před 2,5 miliardami let. Je možné, že to bylo už dříve, protože v Indii se našla hornina stará 3 miliardy let, která musela vzniknout za přítomnosti kyslíku. Nikdo přesně neví, proč se tento plyn stal významnou součástí atmosféry, ale je možné, že to způsobily geologické změny na Zemi. První organizmy kyslík nepotřebovaly, ba dokonce byl pro ně jedovatý, jakmile se ale objevily fotosyntetizující organismy, stoupal obsah kyslíku v ovzduší a život se mu musel přizpůsobit.

Navrhněte a realizujte svůj vlastní částicový experiment přímo v CERNu - Centru evropského jaderného výzkumu!  Možnost uskutečnit svůj projekt v největším výzkumném centru částicové fyziky na světě se nabízí středoškolákům z celého světa v rámci soutěže Beamline for School (BL4S). Týmy s minimálně pěti členy (maximálně devíti) a dvěma vedoucími musí do 15. dubna 2022 podat návrh svého experimentu, který chtějí umístit do cesty svazku protonů o energii 26 GeV. Kromě pobytu v CERNu mohou získat také detektor částic pro školu či jeden z pěti teleskopů.

Nedávná studie zkoumala roli různých sociálních médií a aplikací pro sdílení zpráv při šíření konspiračních teorií. Šíření dezinformací ovlivňuje to, jak jednotlivé platformy fungují, profil jejich uživatelů a vazby mezi nimi. Rozvoj pandemie je ideální situací pro zkoumání, jak se dezinformace šíří. Nejistota na začátku pandemie a nedostatek oficiálních informací vedly k výraznému nárůstu konspiračních teorií.

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.

Podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Její rozvoj nyní podporují dvě třetiny obyvatel. Vyplývá to z nezávislého reprezentativního průzkumu agentury IBRS, který uskutečnila na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Růst podpory podle ní souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnost a ekologickou výrobu. To vyvolala nejen v Evropě současná energetická krize spojená s dramatickým růstem cen a pádem řady obchodníků s elektřinou.

Přinášíme rozhovor s Ing. Markem Ruščákem, PhD., který ve skupině ÚJV vede zajímavý a progresivní projekt malého jaderného reaktoru k výrobě elektrické energie. Energy Well je jedním z projektů SMR (malých modulárních reaktorů) a je zajímavý zvláště proto, že je projektem ryze českým, vzniklým v ÚJV Řež. Ideou je použití roztavené fluoridové soli jako chladiva v primárním okruhu. Takové tepelné schéma umožňuje dosahovat vysokých teplot (až 700 ^oC) při relativně nízkém, respektive atmosférickém (kolem 0,1 MPa) tlaku v primárním okruhu. (Jen pro srovnání: u klasických PWR pracujeme s teplotami kolem 300 ^oC a tlaku 15 MPa.) Na výzkumech chování tekutých solí se v  ÚJV Řež již dlouho pracuje, je tedy na co navazovat.