Reaktory s roztavenými solemi – Molten Salt Reactors (MSR) mohou sehrát důležitou úlohu v budoucích jaderně energetických systémech. Nabízejí výhody nejen v oblasti bezpečnosti, ale i účinnosti. Pokročilý výzkum, rozvoj technologie a licencování v některých zemích by mohly umožnit brzké využívání této inovační technologie. MSR pracuje na stejném principu jako současné jaderné reaktory: kontrolované jaderné štěpení produkuje páru, která pohání turbínu vyrábějící elektrickou energii. Je zde ale základní rozdíl – v aktivní zóně reaktoru hrají klíčovou úlohu roztavené soli, které slouží jako chladivo místo vody, která se používá u většiny dnes provozovaných reaktorů. Místo palivových tyčí používá většina projektů MSR palivo rozpuštěné v chladivu. Oba tyto charakteristické rysy poskytují řadu výhod, jako je například vyšší účinnost, schopnost sledovat zatížení a schopnost pracovat při vysokých teplotách. Proto jsou vhodné pro neelektrické aplikace, které vyžadují technologické teplo o velmi vysokých parametrech (vysokoteplotní procesy např. v chemickém průmyslu apod.).

Kanada, jeden z prvních účastníků projektu ITER, se vrátila. Ve čtvrtek 15. října podepsali Bernard Bigot za organizaci ITER a asistent náměstka ministra Dan Costello za kanadskou vládu dohodu o spolupráci. Dohoda stanoví podmínky spolupráce při převodu kanadského jaderného materiálu (tritium), zařízení a technologií s tritiem souvisejících. Po vyčerpání světových zásob si bude tokamak ITER tritium vyrábět sám.

Čína díky svým technologickým znalostem a investičním možnostem hraje podle analýzy mezinárodní energetické poradenské společnosti Enerdata stále významnější roli nejen ve světové, ale i v evropské energetice. Rusko se v soutěži o evropský energetický trh omezuje na jadernou expanzi, a to zejména ve střední a východní Evropě. Za americkými investicemi v Evropě pak většinou stojí úspěšné technologické společnosti, které hledají příležitosti k investování do bezemisní energetiky.

Ani barevné samolepící papírky, na které si lidé po celém světě píšou poznámky, nevznikly jinak, než díky vědě! I když zde pomohla i náhoda. Post-it poznámkovým bločkům firmy 3M je letos 40 let.

Před dvěma a půl roky uzavřelo MIT (Massachusetts Institute of Technology) smlouvu o výzkumu se start-upovou společností Commonwealth Fusion Systems na vývoj experimentálního fúzního zařízení nové generace s názvem SPARC (Small as Possible ARC – Affordable, Robust, Compact). Tehdy v roce 2018 jsme se v 3pólu seznámili s parametry, cílem navrhovaného tokamaku SPARC, s netradičním způsobem financování vycházejícím z výše jmenované smlouvy státem financované laboratoře a soukromé společnosti. (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2188-tokamak-sparc. ) Na konci první tříleté etapy měla být jasná technologie vysokoteplotních supravodičů – v jejich použití tkví základní rozdíl od dosavadních tokamaků financovaných zcela státem, které používají výhradně nízkoteplotní supravodiče či dokonce měděné vinutí (ať už to byl TFTR nebo je JET a bude i ITER). V jakém stavu se tedy rodící se SPARC nachází dnes?

Má šifrování budoucnost? Jistě - šifrování už je dávno běžnou součástí pohybu na internetu, aniž bychom o jeho využívání věděli. Do sítě se lze běžně připojit prostřednictvím domácího přístupového bodu přes wifi, kde se šifrování standardně používá. V případě, že by se zmiňované šifrování nepoužívalo, mohl by potenciální útočník velmi snadno špehovat provoz firem, organizací i jednotlivců. Což by mohl být výrazný problém. Jak se chránit? Podle odborníků ze společnosti BCV solutions, experta na řízení identit s vlastním identity managerem CzechIdM, je důležité dbát na symbol zámku na webovém prohlížeči, vybrat si vhodný způsob uložení i sdílení svých dat a fotografií a používat dostatečně silné heslo včetně vícefaktorové autentizace.