Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se. Moderní bytová výstavba, obchodní, dopravní a kanalizační infrastruktura a další vymoženosti civilizace jsou samozřejmostí. Města budou větší, proto budou muset být rovněž lepší a „chytřejší“ než je tomu dnes.

Internetovým světem se toulá velké množství videí o termojaderné fúzi natočených z nejrůznějších úhlů. Jejich délka nepřesahuje pět minut. Z tohoto pohledu osmdesátiminutový Let there be light (LTBL) kanadského dokumentaristy Mila Aung-Thwina je skutečné unikum. Když se dozvíte, že Mila před natáčením o existenci fúze sice věděl, ale o nějakém tokamaku ITER neměl tušení, pak vám nezbude než smeknout. Pochopitelně se v takovém dokumentu musí vyskytnout nepřesnosti, ale zde na celkové vyznění nemají zásadní vliv. Mila si z celé plejády fúzních pokusných zařízení vybral čtyři: tokamak ITER, stelarátor Wendelstein 7-X, zařízení T4 společnosti General Fusion a zařízení Fusion Focus společnosti LPPF. Zatímco jsou první dvě zařízení financovaná vládami (ITER dokonce sedmi), další dvě společnosti hledají investory doslova kde se dá. Kanadskou General Fusion zachránila dokonce Malajsie. Mila tak v jednom dokumentu předložil divákům dva diametrálně různé způsoby financování výzkumu řízené termojaderné fúze. Všimněte si prosím, že Mila nevěnoval ani bajt inerciální fúzi.

Česká fotovoltaická skupina Solek Group vyvinula a dokončila testování vlastního systému soběstačné výroby a dodávky elektrické energie a nyní s ním vstupuje na trh. Základem je fotovoltaická elektrárna o výkonu od 16 kW_p do 9 MW_p a hlavní součástí systému jsou akumulační baterie. V případě nefunkčnosti fotovoltaické elektrárny, například kvůli zasněžení, může systém využít dieselagregát. Testování z let 2010 až 2018   prokázalo, že je systém zcela soběstačný a zásobuje elektřinou odběratele od jednoho domu až po velký průmyslový areál nebo obec s až 15 tisíci domácností, aniž by potřeboval externí síť.

Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice. Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

Aby Polsko uspokojilo rostoucí poptávku po energii a zároveň se snažilo o plnění cílů v oblasti ochrany klimatu, musí postavit nové zdroje energie. To otevírá příležitost zavést jadernou energii, říká ministr energetiky Kryštof Tchórzewski. Aby nebylo Polsko závislé na Sovětském svazu, později Rusku, postavilo v minulosti svou energetiku na uhlí, kterého má dostatečné zásoby. „Potřebovali jsme uspokojit poptávku po energii a zajistit hospodářský růst,“ řekl Tchórzewski. „To byla naše priorita.“ Po přistoupení Polska k Evropské unii v roce 2004 vložila země mnoho investic do vylepšení energetiky, odvětví tak bylo schopno uspokojit rostoucí poptávku. „Ale pak jsme začali přemýšlet o energetickém mixu a začali znovu debatovat o jaderné energii. Nyní přihlížíme navíc ke klimatické politice EU. Polsko se rychle rozvíjí, hospodářství roste a potřebujeme udržitelný růst.“