Na konci června proběhlo finále soutěže vysokoškolských odborných prací Cena Nadace ČEZ 2016. V kategorii Klasická elektroenergetika a tepelně energetická zařízení zvítězil Jiří Janša z VŠB TU Ostrava. Požádali jsme ho, aby o své práci Model energetické bilance zemědělské bioplynové stanice napsal pro čtenáře Třípólu. (Popis bioplynové stanice Třípól uveřejnil nedávno zde: ...............)

Na úpatí Brd poblíž Spáleného Poříčí leží obec Číčov. Hostí jednu z našich prvních bioplynových stanic. Kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 526 kW umožní celoroční produkci elektřiny pro více než 1 000 domácností. V krajině se poblíž zemědělských farem postupně zabydlují charakteristické polokulovité stavby, aby zpracovaly a energeticky využily zbytky rostlin nebo exkrementy hospodářských zvířat. Jak bioplynka v Číčově funguje?

Olympiáda je svátek sportu, na kterém své výkony poměřují ti nejlepší z celého světa. O výhře či prohře přitom často rozhoduje pouhá setina sekundy, milimetr, okamžik koncentrace. To je i důvod, proč sportovci kromě fyzické přípravy stále častěji hledají pomoc u moderních technologií.

Přínosy, směřování a role Evropy v kosmonautice je tématem veřejné debaty nejen pro studenty, ale i pro nejširší veřejnost. Mezinárodní diskuze se uskuteční v sobotu 10. září 2016 ve všech 22 členských státech Evropské kosmické agentury (ESA).

Znáte slogan „Nejsme čipsy, jsme brambůrky“? Petr Hobža ze Strakonic, který začínal se šesti kilogramy brambor upravovanými na teflonové pánvi ve stánku na koupališti, nyní denně na výrobu brambůrků (ne čipsů) spotřebuje 40 tun brambor. Zpracovává je na unikátní lince vlastní konstrukce složené z komponent jiných amerických či japonských linek. Česká republika se zkrátka umí zviditelňovat důvtipem českých mozků a umem českých rukou. A zdaleka ne jen v souvislosti s brambůrky, tvarůžky a pivem: um a vyspělost společnosti se měří účastí na mezinárodních vědecko-technických projektech. Několik českých strojírenských a technologických firem se podílí i na největším pozemském energetickém projektu pro budoucnost – na stavbě mezinárodního termojaderného experimentálního reaktoru ITER v jižní Francii v Cadarache.

„Před žádnou, žádnou záhadou / své šíje neskloníme, / o nebes klenby nejzazší / svým duchem zazvoníme.“ Víte, odkud jsou tyto optimistické verše? Před 170 lety je napsal nadšený astronom – proslulý spisovatel Jan Neruda ve své sbírce Písně kosmické. Tenkrát nemohl tušit, že se jeho sbírka do kosmu opravdu dostane. A jestliže v jiné básni učený žabák otevírá tvrdé lebi žabám v kaluži: ‚Vysvětloval jim oblohu, / líčil ty světlé drtky, / mluvil o pánech hvězdářích, / zove je „Světa krtky“‘, pak vězte, že i krtek, byť plyšový, podnikl vesmírnou misi. Za oběma zmíněnými českými vyslanci stojí usměvavá elegantní žena Indira Feustelová.