Vědci v současné době zkoumají netradiční způsob, jak omezit zvyšování hladiny moří a tím odvrátit možné zaplavování velkých měst a migraci milionů lidí. Je jím dodatečné přečerpávání oceánské vody na antarktický ledový pokryv, kde by se tak vytvářela slaná hora sněhu a ledu. Jde o extrémní myšlenku, ale kolektivní znalosti v boji proti globálnímu oteplování selhávají; lidstvo se tak nachází v období, kdy je třeba zabývat se i podobnými „exotickými“ náměty.

Předpověď počasí aspoň na několik nejbližších dní zajímá určitě každého z nás. Serverů, poskytujících pestré meteorologické informace a z nich vyplývající předpovědi počasí, existuje na internetu mnoho. K nejznámějším patří například www.meteopress.cz, www.meteocentrum.cz, www.e-pocasi.cz, počasí.idnes.cz, yrno.cz/yr.no-pocasi atd. V tomto článku bychom chtěli čtenáře Třípólu upozornit na meteorologický server trochu jiného provedení. Aplikace na serveru www.ventusky.cz sice nabízí i klasickou předpověď počasí na několik nejbližších dní (dokonce v libovolném místě na zeměkouli), jeho unikátnost však spočívá v barevné vizualizaci modelu zemské atmosféry sestavené z aktuálních meteorologických dat. Aplikaci vytvořili pracovníci české společnosti InMeteo.

Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO₂ lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.

Historie lidstva je i historií vojenství. Letos si v této oblasti mimo řady dalších smutně proslulých výročí připomínáme i rok 1787, kdy byl v tunelech pro umístění děl na legendární britské námořní základně Gibraltar úspěšně předveden tehdy nový druh dělostřelecké munice – šrapnel. Poté tato munice postupně doplnila výzbroje všech armád. U zrodu šrapnelů stál anglický důstojník Henri Shrapnel. Za důmyslný vynález se mu dostalo slávy i peněz již během života, což se mnohým jiným objevitelům nepodařilo. Ačkoliv šrapnely už dlouho patří minulosti, představovaly ještě na začátku první světové války (1914-1918) nejběžnější munici pro děla a houfnice. I proto mělo dělostřelectvo na svědomí 70 % obětí.

Tma. Ticho jen občas přerušované sípáním v dýchacích přístrojích. Neviditelné záření všude kolem. Tři postavy v temelínských hasičských uniformách vstupují do prostor pod reaktorem. Sledovat dozimetr není jednoduché. Úsečné tlumené pokyny. Je tady člověk v bezvědomí. Rychle, ať nepřekročíme povolenou dávku. Zvládli to za tři minuty. Je zachráněn a maximální fiktivní dávka byla 60 milisievertů, tedy přibližně jako při šesti CT vyšetření břicha.

Tokamak ITER, který se právě staví a je největší na světě, má dvě data narození. První v roce 1985 v Ženevě, kdy se zrodil jeho návrh, druhé před jedenácti lety (21. listopadu 2006), kdy byla v Paříži podepsána mezinárodní smlouva o založení ITER International Fusion Energy Organization, která má společně se všemi signatáři tokamak ITER postavit.