…a pak zažehli nad povrchem planety umělé slunce a jejich kolonie vzkvétala. V nejedné sci‑fi představuje umělé slunce, popisované jako velká žlutě svítící hřejivá koule, vrchol energetických dodávek lidstva. Hodí se i pro ohřev zmrzlých planet nebo osvětlování vnitřku generační kosmické lodi. Bude tedy umělé slunce zdrojem štěstí a blahobytu?

Elektronické stabilizační systémy výrazně přispívají díky zvýšení jízdní stability k bezpečnosti v automobilové dopravě. Informace o jejich přesné funkci jsou dostupné jen omezeně a veřejnost zná pouze jejich nejzákladnější principy. Student Martin Ptáček z Gymnázia kpt. Jaroše v Brně získal za model stabilizace řízení vozidla v letošní soutěži vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže Expo Science Amavet první cenu. Současně získal právo reprezentovat ČR na světové soutěži středoškoláků I‑SWEEEP 2015 v USA. O své práci nám napsal článek.

Ne, v Řeži nezačali chovat domácí mazlíčky. V areálu ÚJV v Řeži u Prahy vzniká další české centrum pro diagnostiku pacientů metodou pozitronové emisní tomografie (PET). Centrum funguje již druhým rokem tak, že zásobuje diagnostickými látkami nemocnice vybavené zařízením na tento typ zobrazovací metody. Od roku 2016 by zde mohlo fungovat i vyšetřování pacientů.

Určitě si pamatujete na článek ve 3pólu o „spolupráci tokamakového a vesmírného“ plazmatu. A na obzoru je další kapitola spolupráce. Tentokrát rukavici přijalo plazma ve vesmíru, konkrétně sluneční vítr. Jeho zdrojem je sluneční termojaderný reaktor, což by mohla být první nabídka analogie tokamakovému reaktoru. V obou se slučuje vodík a uvolňuje energie. Za určitých podmínek Slunce vrhá do vesmíru horké sluneční plazma plné nabitých částic – elektronů a iontů. NASA vyslala dvojici sond zvanou STEREO. Jedna se pohybovala uvnitř oběžné dráhy Země a druhá vně. Obě měřily.

Tradičně se tvrdí, že žárovku vymyslel Edison. Ve skutečnosti to ale byli jiní a mezi nimi na předním místě anglický fyzik a chemik sir Joseph Wilson Swan. Letos si připomínáme 100. výročí jeho úmrtí.

Není snad člověka, který by neobdivoval krystaly. Asi nejznámější a nejpomíjivější nám nabízí voda, ať už jako sněhové vločky, jinovatku nebo v nejrůznějších podobách ledu. Však taky symetrii krystalů v ledu sledoval už před čtyřmi stoletími Johannes Kepler. Dech se nám tají nad krásou drahokamů a téměř nevnímáme obyčejné krystaly soli. Dávní učenci využívali k prvním popisům krystalů geometrii, než se počátkem 20. století podařilo nahlédnout do struktury hmoty prostřednictvím rentgenových paprsků. A protože na letošní rok připadá sté výročí zásadních objevů v oblasti difrakce rentgenového záření, vyhlásilo ho UNESCO Mezinárodním rokem krystalografie.