Autonomní architektura, která buduje sebe samu na základě biologických principů? Biosyntetické struktury, které se na principu sebeřazení zahušťují v předem určených bodech, a vyrůstají do velikosti poschoďových domů? Možná to zní jako vědecká fikce, přesto je bio-architektura cestou, která může nejen pozměnit základní archetypy „lidských“ staveb, ale i vyřešit nejeden palčivý demografický a sociální problém. Ing. arch. Jindřich Ráftl z podolského studia R/FRM nedávno v rámci mezinárodní soutěže eVolo představil svou vizi Biosyntetické zásobárny pitné vody pro slumy v Lagosu. Inovativní pojetí jeho projektu dává tušit šíři dimenzí, které se s bio-architekturou otevírají.

Pamatujete si, co jste dělali, nebo co jste si přáli dělat, když vám bylo třináct let? Jistě, líbila se vám Irenka, co seděla vzadu v prostřední řadě. A co vy, dnešní třináctiletí? Nevíte co s volným časem? Jamie Edwards, žák Penwortham Priory Academy v Lancashire, sestrojil jaderný reaktor. V době kdy se do školní laboratoře nahrnuli novináři, bylo Jamiemu právě oněch třináct let!

Velké skládky odpadů fungují často desítky let. Co ale s nimi, když doslouží? Dnes již zrušená skládka odpadů v Gulbergenu byla jednou z největších v Holandsku. Po ukončení provozu se její provozovatelé kromě povinné technické rekultivace postarali také o její ekonomické zhodnocení. Skládkové plyny na bázi metanu, unikající z podloží, se v zařízení připojené bioplynové stanice jímají a „upgradují“ na zemní plyn využitelný k pohonu LPG automobilů.

Ve filmu Matrix stroje zotročily lidi, aby z nich vyráběly energii. Člověk byl degradován na pouhou baterii, pěstován a sklízen, a z nějakého ne zcela jasného důvodu mu bylo navíc dopřáno komfortu v podobě nonstop virtuální simulace opravdového života. Kdyby to ovšem stroje zkusily doopravdy, měla by jejich elektrárna k použitelné účinnosti hodně daleko.

Emise z automobilové dopravy, které se dnes na celkovém množství emisí v ovzduší podílejí z asi 30 %, mají významný negativní dopad na kvalitu života obyvatel. Kromě osobních automobilů se problém samozřejmě týká také veřejné dopravy. Podle údajů Centrálního registru vozidel dnes v České republice jezdí okolo 20 tisíc autobusů veřejné dopravy, které přepraví ročně přes 2 miliardy osob. Alarmující je přitom stáří a stav těchto vozidel – v průměru slouží kolem 15 let a většina z nich nesplňuje nejpřísnější emisní normy. Přitom výměna starých vozidel za nová na plyn nebo na elektřinu by snížila emise až o 90 %!

Termojaderná fúze vsadila na tokamaky. Největší pokusné zařízení evropský JET je tokamak, gigant, který EU a šest států staví v Cadarache, je také tokamak. Dokonce dva tokamaky vlastní Česká republika. Padesátá léta minulého století však na startovní čáru postavila více „soupeřů“. Z celého pelotonu „zůstaly v úniku“ dva. Žlutý trikot zatím suverénně obléká tokamak. A kdo je ten druhý? Stelarátor! Tokamak se narodil v Moskvě, ale stelarátor?