Jaderná fyzika a energetika

Nad vesnicí Únětice na severním okraji Prahy odkryl koncem 19. století amatérský archeolog a lékař Čeněk Rýzner dvě pohřebiště. Odborná archeologická i laická veřejnost byla unesena pohledem na vysoce vyspělou kulturu, která se nakonec ukázala být charakteristickou pro velkou část střední Evropy starší doby bronzové. Označení „únětická kultura“ se stalo světově známým. Odkud však pochází měď, kterou únětická kultura tak mistrně zpracovávala?

Odhaduje se, že pětina populace Země nemá přístup k pitné vodě. Nejhůře postižené oblasti jsou v Asii a severní Africe. Studie IAEA z roku 2006 odhaduje, že v těchto oblastech žije 2,3 miliardy lidí, dalších 1.7 miliardy musí vystačit s méně než 1000 m³ pitné vody na rok. Nedostatek pitné vody v těchto oblastech ohrožuje jejich další rozvoj.

Inženýrská výzva, jaká nemá v dějinách techniky obdoby. Taková slova charakterizují výstavbu bezpečnostního ochranného krytu New Safe Confinement nad havarovaným černobylským reaktorem.

Jaderná energetika je dnes nejen zdrojem levné a bezpečné elektrické energie, ale teplo z jaderných reaktorů pomáhá i v řadě dalších průmyslových oblastí zajištujících dostatek energie na Zemi.

Jaderná energie – pro někoho představa užitečné elektřiny, u jiných atomové bomby. U dalších dokonce myšlenka na využití jaderných výbuchů k uspokojení poptávky Američanů po energetických zdrojích, např. zemním plynu. První testy na stimulaci produkce zemního plynu, které se uskutečnily před desítkami let, jsou opět na pořadu dne.

Osmnáctiletá studentka Karolína Osičková strávila den s vedoucím provozu Ondřejem Češkou v Jaderné elektrárně Temelín. Prostředí jaderky ji nadchlo, a proto se rozhodla se o svůj netradiční zážitek podělit i se čtenáři Třípólu.