Jaderná fyzika a energetika

Power Reactor Inherently Safe Module (PRISM) je nový typ jaderného reaktoru čtvrté generace. Jeho autorem je americko-japonská firma GE-Hitachi. Reaktor umožňuje spalovat plutonium – proto se o něj zajímá například Spojené království (UK), kde zásoby plutonia vloni dosáhly 112 tun a britská vláda musí každoročně vydávat okolo 94 milionů eur na jejich bezpečné uložení a ochranu.

Loni v listopadu spatřil v USA světlo světa robot určený pro inspekci primárního okruhu jaderných elektráren. Specializuje se na elektrárny, u nichž se předpokládá prodloužení provozu za projektovou životnost.

…ale čínské cívky pro tokamak ano

Je s podivem, jak i v lidské mysli funguje inerce, neboli setrvačnost. Novodobá Čína byla synonymem laciných značek čehokoli (nejčastěji kopií). Donedávna. Přesto se stále najdou lidé, pro které je čínský česnek synonymem podřadné kvality, šmejdu a šetření za každou cenu. Myslíte ale, že partnerství ITER organization by mezi sebe přijalo rozvojovou zemi? Odvěký sen lidské společnost – vyrábět energii z ničeho, pardon z vody – se totiž pokouší splnit sedm nejvyspělejších státu na světě!

Po dvaceti pěti letech od spuštění posledního reaktoru by měla Velká Británie v brzké době začít stavět dva nové reaktory. Reaktory budou účinnější a ještě bezpečnější než reaktory stávající. Pokud půjde vše podle plánu, budou reaktory postaveny ve stávající jaderné elektrárně Hinkley Point na pobřeží Somersetu. Plánované náklady dosáhnou 14 miliard liber šterlinků a po uvedení do provozu zajistí 7 % z celkové výroby elektřiny. Reaktory typu EPR, vyvinutého společností Areva, postaví konsorcium firem vedené francouzskou společností EdF Energy. Elektrárny bude z padesáti procent vlastnit Čína.

Fosfáty, které se těží pro výrobu hnojiva, obsahují miliony tun uranu. Již v 90. letech se jako vedlejší produkt výroby hnojiv získalo 20 000 tun uranu, tato výroba ale nebyla ekonomická. Po zvýšení cen uranu a zdokonalení technologie výroby hnojiv už tato metoda získání suroviny pro jaderná paliva vypadá reálněji.

Z plavidel poháněných jaderným reaktorem se v minulosti osvědčily jen vojenské lodě a ponorky, z civilní sféry snad jen ledoborce. Proč jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců?