Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 634

Je okolí Temelína radioaktivní?

Lidé obávající se radioaktivity by si měli vybírat oblasti s minimální radioaktivitou místních hornin. Umístění jaderných zařízení přitom nemusejí brát v úvahu – tak zní hlavní závěr práce Středoškolské odborné činnosti Jakuba Smrčka z Gymnázia Na Pražačce. Jakub zpracoval výsledky svých měření z okolí Jaderné elektrárny Temelín, uhelné Elektrárny Ledvice a Teplárny Třebíč. K výběru svého tématu říká: „Žijeme v době, kdy se o jaderných elektrárnách a s nimi spojeném ionizujícím záření relativně často diskutuje. Jako jeden z argumentů proti provozu jaderných zařízení často zaznívá tvrzení, že v jejich okolí dochází k nárůstu ozáření obyvatelstva. Proto jsem chtěl měření v okolí jaderného zařízení provést sám a porovnat ho s měřením na vzdálené lokalitě. Doufám, že má práce přispěje k vědečtějšímu a fakty podloženějšímu přístupu k problematice jaderné energetiky.“

Původ mědi únětické kultury v Čechách

Nad vesnicí Únětice na severním okraji Prahy odkryl koncem 19. století amatérský archeolog a lékař Čeněk Rýzner dvě pohřebiště. Odborná archeologická i laická veřejnost byla unesena pohledem na vysoce vyspělou kulturu, která se nakonec ukázala být charakteristickou pro velkou část střední Evropy starší doby bronzové. Označení „únětická kultura“ se stalo světově známým. Odkud však pochází měď, kterou únětická kultura tak mistrně zpracovávala?

Jaderná energie může napojit miliardy žíznících

Odhaduje se, že pětina populace Země nemá přístup k pitné vodě. Nejhůře postižené oblasti jsou v Asii a severní Africe. Studie IAEA z roku 2006 odhaduje, že v těchto oblastech žije 2,3 miliardy lidí, dalších 1.7 miliardy musí vystačit s méně než 1000 m3 pitné vody na rok. Nedostatek pitné vody v těchto oblastech ohrožuje jejich další rozvoj.

Kovový oblouk nad Černobylem

Inženýrská výzva, jaká nemá v dějinách techniky obdoby. Taková slova charakterizují výstavbu bezpečnostního ochranného krytu New Safe Confinement nad havarovaným černobylským reaktorem.

Jaderné teplo na tisíc způsobů

Jaderná energetika je dnes nejen zdrojem levné a bezpečné elektrické energie, ale teplo z jaderných reaktorů pomáhá i v řadě dalších průmyslových oblastí zajištujících dostatek energie na Zemi.

Frakování a projekt „Radlice“

Jaderná energie – pro někoho představa užitečné elektřiny, u jiných atomové bomby. U dalších dokonce myšlenka na využití jaderných výbuchů k uspokojení poptávky Američanů po energetických zdrojích, např. zemním plynu. První testy na stimulaci produkce zemního plynu, které se uskutečnily před desítkami let, jsou opět na pořadu dne.

... 1 « 80 81 82 83 84 85 86 » 106 ...

Nejnovější články

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail