Jaderná fyzika a energetika

Po dvaceti pěti letech od spuštění posledního reaktoru by měla Velká Británie v brzké době začít stavět dva nové reaktory. Reaktory budou účinnější a ještě bezpečnější než reaktory stávající. Pokud půjde vše podle plánu, budou reaktory postaveny ve stávající jaderné elektrárně Hinkley Point na pobřeží Somersetu. Plánované náklady dosáhnou 14 miliard liber šterlinků a po uvedení do provozu zajistí 7 % z celkové výroby elektřiny. Reaktory typu EPR, vyvinutého společností Areva, postaví konsorcium firem vedené francouzskou společností EdF Energy. Elektrárny bude z padesáti procent vlastnit Čína.

Fosfáty, které se těží pro výrobu hnojiva, obsahují miliony tun uranu. Již v 90. letech se jako vedlejší produkt výroby hnojiv získalo 20 000 tun uranu, tato výroba ale nebyla ekonomická. Po zvýšení cen uranu a zdokonalení technologie výroby hnojiv už tato metoda získání suroviny pro jaderná paliva vypadá reálněji.

Z plavidel poháněných jaderným reaktorem se v minulosti osvědčily jen vojenské lodě a ponorky, z civilní sféry snad jen ledoborce. Proč jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců?

Když srdce nepracuje jak má, často se musí „přeprogramovat“ vnějšími elektrickými impulzy – kardiostimulátorem. K jeho pohonu lze použít nejen konvenční baterie, ale i zdroje na bázi radioizotopové přeměny. Ačkoli v dobách jaderné euforie nebyl jaderný kardiostimulátor nikterak výjimečný, dnes na něj hledíme s odstupem a zaujetím.

Ještě letos dosáhnou oba bloky Jaderné elektrárny Temelín jednotkového výkonu 1 055 MW. Jihočeská jaderná elektrárna tak následuje dukovanskou elektrárnu, která v letech 2009 až 2012 zvýšila výkon každého bloku z 456 na 500 MW. Přibližně o 40 MW vyššího výkonu než dosud by měl temelínský druhý blok dosáhnout v předposledním srpnovém týdnu. První blok ho bude následovat. Vyšší výroby dosáhne elektrárna efektivnějším využitím stávající techniky, např. v oblasti využití jaderného paliva, a to při dodržení nejvyšší dosažitelné úrovně bezpečnosti.

Na jaře 2013 do Čech zavítala mimořádná osobnost – profesor Georgij Iljič Tošinskij. Profesor Tošinskij patří do nejstarší generace jaderných vědců a celý svůj profesní život věnoval malým jaderným reaktorům. Je autorem pohonu pro nejrychlejší jaderné ponorky třídy 705K alfa a v 90. letech přišel jako první s návrhem využít je v civilní jaderné energetice. Tento nápad se stal základem pro reaktor SVBR-100, jeden z nejslibnějších ruských projektů současnosti. Server Atominfo.cz s ním udělal rozhovor, který se podařilo převzít do Třípólu.