Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 634

Zážitkový den „temelínské jaderné techničky“

Osmnáctiletá studentka Karolína Osičková strávila den s vedoucím provozu Ondřejem Češkou v Jaderné elektrárně Temelín. Prostředí jaderky ji nadchlo, a proto se rozhodla se o svůj netradiční zážitek podělit i se čtenáři Třípólu.

Hledá se demo

Média s oblibou říkají: „Termojaderná fúze bude za dvacet let. A je jedno, kdy to říkáte!“ Dnes už nikdo nevypátrá, kdo zkomolil slova ředitele 1. Mezinárodní konference Atomy pro mír, která se konala v září 1955 v Ženevě, indického vědce Homiho Bhabhy: „…I venture to predict that a method will be found for liberation fusion energy in controlled manner withing the next two decades. – dovolím si předpovědět, že metoda jak uvolnit energii fúze řízeným způsobem bude známá během dvou desetiletí.“ Čili neřekl, že fúze bude vyřešena za dvacet let, ale že do dvaceti let bude známa metoda jak s fúzí nakládat!

Kdo se bojí záření?

Slovo „záření“ straší lidi stále. Již od konce studené války převažuje názor, že ionizační záření je reálnou hrozbou, i když není cítit ani vidět (nebo možná právě proto) a je nutné se mu co nejvíce vyhýbat. Na druhé straně platí, že radiační bezpečnost výrazně přispívá ke zvyšování nákladů na jadernou energii, a proto by jakákoliv úleva v oblasti radiačních limitů znamenala velké ekonomické úspory.

Plovoucí jaderné elektrárny

V souvislosti s dalším rozvojem jaderné energetiky se hodně mluví o reaktorech malých výkonů, které se jako moduly dají řadit za sebe a tvořit tak celky o vyšších výkonech. Dají se však používat i jako pohonné jednotky pro lodě a ponorky, nebo jako plovoucí elektrárny. O těch jsme psali před časem, nyní se podařilo získat novější a podrobnější informace.

Lhal nositel Nobelovy ceny?

UNSCEAR, vědecký výbor OSN pro zkoumání účinků ionizujícího záření, konečně přiznává, že hypotézu bezprahového působení ionizujícího záření nelze použít k předpovědi vlivu nízkých dávek na vznik rakoviny. Japonci budou moci konečně jíst vlastní jídlo beze strachu, notoričtí odpůrci jádra ztratí oblíbenou zbraň.

Odstávka na Temelíně

Přestože pojem odstávka elektrárny může vzbuzovat dojem, že jde o období, kdy se nic neděje, opak je pravdou. V čase odstávky Jaderné elektrárny Temelín Pavel Knetl s trochou nadsázky na dva měsíce vymění elektrárnu za svou rodinu. Po odstávce se jí to snaží vynahradit – to už netráví v práci celé dny ani noci. I když i tak je práce pořád dost. Jakmile skončí jedna odstávka, nastane čas příprav na další…

... 1 « 81 82 83 84 85 86 87 » 106 ...

Nejnovější články

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail