UNSCEAR, vědecký výbor OSN pro zkoumání účinků ionizujícího záření, konečně přiznává, že hypotézu bezprahového působení ionizujícího záření nelze použít k předpovědi vlivu nízkých dávek na vznik rakoviny. Japonci budou moci konečně jíst vlastní jídlo beze strachu, notoričtí odpůrci jádra ztratí oblíbenou zbraň.
Přestože pojem odstávka elektrárny může vzbuzovat dojem, že jde o období, kdy se nic neděje, opak je pravdou. V čase odstávky Jaderné elektrárny Temelín Pavel Knetl s trochou nadsázky na dva měsíce vymění elektrárnu za svou rodinu. Po odstávce se jí to snaží vynahradit – to už netráví v práci celé dny ani noci. I když i tak je práce pořád dost. Jakmile skončí jedna odstávka, nastane čas příprav na další…
Čína zahájila betonáž základů nejmodernějšího jaderného reaktoru čtvrté generace na světě. Palivem budou uranové kuličky s grafitovým povrchem, pro chlazení se použije helium.
Radionuklidy používané v medicíně při diagnostice nádorů a dalších onemocnění se vyrábějí ve speciálních experimentálních jaderných reaktorech. Práce s radionuklidy podléhá přísným regulím stejně jako jejich výroba. Nejpoužívanějším lékařským radionuklidem je technecium 99m (99mTc). Polotovarem – mateřským radionuklidem – pro přípravu technecia 99m je molybden 99 (99Mo).
Podle údajů Mezinárodní agentury po atomovou energii (MAAE) bylo od začátku éry jaderné energetiky z provozu trvale odstaveno 138 komerčních jaderných reaktorů a v následující dekádě čeká stejný osud dalších minimálně 80 reaktorů. Protože proces dlouhodobého zabezpečení jaderné elektrárny může trvat i déle, než je její provozní životnost, bylo zatím ve světě zcela demontováno jen 17 reaktorů. Je tomu tak proto, že tento proces je obtížný, časově náročný a nákladný. Problém by mohla řešit zcela nová koncepce výstavby superreaktorů s životností, která se z dnešních několika desítek let zvyšuje na sto i více let. Koncepci popisuje Mike Burke, ředitel výzkumu v Nuclear Advanced Manufacturing Research Centre (NAMRC) na univerzitě v Manchesteru.
Ve Francii začala výstavba ITER – největšího fúzního experimentálního reaktoru na světě. Na dně obrovského vápencového dolu v jižní Francii se objevily stovky betonových bloků o výšce dospělého člověka, které se paprskovitě šíří všemi směry od centrálního bodu. Půjde‑li vše dobře, pak nad nimi vyroste experimentální fúzní zařízení, které bude na Zemi napodobovat Slunce. Bude však desetkrát teplejší než to, které udržuje život na naší planetě.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
