Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 323

Proč rostliny zavírají v noci květy

Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.

Hloupne se po marihuaně?

Kuřák marihuany se obvykle popisuje jako pomalý, nemotivovaný, otupený a trochu přihlouplý. Přesto se věda snaží ověřit, zda marihuana snižuje IQ či ne. Závěry různých studií nejsou zdaleka jednotné. Skenováním lidských mozků se prokázalo, že důvody k obavám jsou oprávněné: marihuana je psychoaktivní a může způsobit strukturální změny mozku. Negativní účinky trvají přinejmenším několik týdnů po použití, tj. dlouho poté, co se dotyčná osoba přestane cítit pod vlivem. A prokázala se ještě jedna skutečnost: hloupý je ten, kdo si vůbec s marihuanou začne.

Klimatické změny ovlivňují zemskou osu

Rotaci Země vnímáme jako jednu z jistot našeho života. Po noci vždy následuje den. Nevnímáme však, že vlivem rozložení hmot uvnitř i na povrchu Země dochází k mírným přesunům pólů. Po více než 130 let bylo možné pozorovat pomalý drift severního pólu směrem ke Kanadě. V posledních 15 letech se však cosi změnilo. Nyní směřuje téměř přímo po Greenwichském poledníku. Kanaďané, je nám líto, ale u vás severní pól nebude.

Bezmikrobní myšky a užitečnost střevních bakterií

Čeští vědci poprvé prokázali důležitost střevních bakterií pro náš růst po narození. Otevřeli tak nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy.

Stromy v noci spí

To, že některé květiny na noc zavírají květy nebo sklápějí listy, není žádná novinka. Můžeme ale u rostlin vůbec mluvit o spánku? A co teprve u mohutných vzrostlých stromů? Proč by po dlouhém dni plném fotosyntetizování nemohly i stromy usnout? Jistě, záleží na tom, jak spánek definujeme. Jisté však je, že stromy v noci uvolňují své větve, což může být příznakem "dřímání", tvrdí vědci.

Proč máme škytavku

Myslíte, že škytavka trápí jen lidi? Chyba lávky - také kočky a řadu dalších savců. Škytavka jsou opakované záškuby bránice, některých svalů krku a stěny nosohltanu. Záškuby způsobují nervy zodpovídající za dýchací pohyby. Hlasité, vůlí neovladatelné škytnutí je vlastně krátké překotné nadechnutí následované uzavřením hrtanové záklopky. V průměru si postižený škytne asi šedesátkrát. Rekord nepřetržitého škytání u jednoho člověka trval od roku 1922 do roku 1990. Co nebo kdo za to může, že škytáme?

... 1 « 26 27 28 29 30 31 32 » 54 ...

Nejnovější články

Co odhaluje databáze výživy MAAE o obezitě?

Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.

Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.

Keratin opravuje lidské zuby

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.

ITER se připravuje na wolframovou stěnu

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail