Medicína a přírodověda

Myslíte, že škytavka trápí jen lidi? Chyba lávky - také kočky a řadu dalších savců. Škytavka jsou opakované záškuby bránice, některých svalů krku a stěny nosohltanu. Záškuby způsobují nervy zodpovídající za dýchací pohyby. Hlasité, vůlí neovladatelné škytnutí je vlastně krátké překotné nadechnutí následované uzavřením hrtanové záklopky. V průměru si postižený škytne asi šedesátkrát. Rekord nepřetržitého škytání u jednoho člověka trval od roku 1922 do roku 1990. Co nebo kdo za to může, že škytáme?

Jedním z nejstarších oborů lidské činnosti je včelařství. Zabývá se chovem včely medonosné (Apis mellifera L.) z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. Hlavním přínosem včelařských aktivit je opylování rostlin.

Již antičtí filozofové tvrdili, že na světě není tolik nového, jak to na první pohled vypadá: „Vše je opět, jak bylo dříve, a nic není nového pod sluncem, a člověk se nemění, i když se mění jeho šat, ba i slova jeho řeči.“ Totéž platí o předlouhém období boje s modrošedými obláčky tabákového dýmu. Dnes se k nekuřáctví hrdě hlásí velké množství lidí, avšak před 400 lety bylo kouření na prudkém vzestupu jako symbol něčeho nového a patřilo k normálním a oblíbeným zvyklostem života. S nástupem éry novověku se kouření postupně stalo běžným návykem. Již od počátku však kuřáctví mělo i své kritiky.

Pro lidi trpící alergií na lepek, celiakií, může být téměř nemožné stravovat se v restauracích. Musejí studovat pečlivě složení potravin, spoléhat na dobré znalosti obsluhujícího personálu o složení jídel, nebo si všude nosit své vlastní potraviny. V Americe přišel na svět diskrétní nový přístroj, dost malý na to, aby se vešel do kapsy nebo do kabelky, který pomůže nemocným s alergií na lepek stravovat se bezpečněji a jednodušeji.

Diamanty mohly vznikat za pomoci slané mořské vody, domnívají se vědci, kteří analyzovali 200 milionů let staré drahé kameny vykrystalizované z oceánských ker zemské kůry. Tato teorie by mohla pomoci řešit dávné dilema, jak vlastně diamanty vznikají. A také by mohla osvětlit kolování zemských hmot mezi povrchem a hlubinnými vrstvami.

V podmínkách mikrogravitace, nedostatku vzduchu a intenzivního ionizujícího záření nemůže člověk přežít. To je hlavní problém dlouhých kosmických letů. Co kdybychom si ale vypůjčili geny od některých jiných odolných organizmů z naší planety? Dnes, v době genových manipulací, by se to mohlo podařit. Lisa Nip, doktorandka na MIT Media Lab in Cambridge, Massachusetts, o tom nedávno přednášela (https://www.ted.com/talks/lisa_nip_how_humans_could_evolve_to_survive_in_space?language=en ). „Vylepšení lidského těla o další schopnosti už není otázkou „jak“, ale „kdy“, “ řekla.