Medicína a přírodověda

V roce 1970 získal americký biolog Norman Borlaug Nobelovu cenu. Je považován za otce zelené revoluce, která zachránila před hladověním více než miliardu lidí. Díky ní se za 25 let v mnoha částech světa více než zdvojnásobila produkce obilovin. Dnešní světová populace je téměř dvojnásobná oproti tehdejší době a v roce 2050 by mohla dosáhnout až 10 miliard lidí. Nakrmit tolik lidí bude jednou z největších výzev, protože ubývá půda, ubývá voda a ubývá i čas. A aby toho ještě nebylo dost, Země se otepluje, což rovněž postihne zemědělství. Zajištění dostatku potravin pro deset miliard lidí si vyžádá kreativní řešení a nepříjemné kompromisy. Možná se lidé naučí milovat řasy, kukuřičné slupky a cvrčky, ale horší to asi bude s konzumací umělého masa nebo umělého mléka vyrobených v laboratoři.

Nepatrný druh planktonu Neodenticula seminae, původně pocházející z Pacifického oceánu, se po 800 000 letech náhle objevil v severním Atlantiku. Námořní biologové se domnívají, že se do Atlantiku dostal severozápadní cestou, která byla až do nedávna blokována ledem. Ukazuje se, že tání mořského ledu není jedinou klimatickou změnou, která ovlivňuje oceány. V únoru 2017 byla uveřejněna studie, podle níž klesá množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Podle jiné studie je také ohrožen plankton, který udržuje rovnováhu plynů v zemské atmosféře.

Teplota až –270,15 °C, tlak téměř nula. Ionizující záření. To jsou podmínky v kosmu obklopující ostrůvek zeleného života jménem planeta Země. Ještě nedávno by si nikdo nepomyslel, že by něco živého mohlo v kosmu přežít bez ochrany speciálního kosmického plavidla. Až do loňského roku, kdy se na Zemi vrátily řasy druhu Nostoc a Sphaerocystis, kódové označení CCCryo 101-99, které přežily 530 dní (17 měsíců) na panelu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) v otevřeném prostoru.

Televize se stala technickou, sociální, kulturní i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Zásadním způsobem pozměnila hodnotový žebříček a chování nejen jednotlivců, ale také různých sociálních skupin i celých národů. Jsme šťastnější? Co na to náš mozek?

Těžko si představit následující horor: před každým jídlem si protrhnout v obličeji nový otvor a nový jícen až do žaludku. Brrrr. A přece existuje živočich, který to dělá! Je jím malý nezmar, kterého můžeme najít a pozorovat takřka v každé řece či rybníku. Vědci jej poprvé studovali na buněčné úrovni metodami genetického inženýrství.

Max Planck Institute for Chemistry ve spolupráci s The Cyprus Institute v Nikózii uveřejnily v roce 2013 rozsáhlou studii o pravděpodobných důsledcích změny klimatu v zemích Středního východu a severní Afriky. Podle ní tento region v budoucnu zažije dramatické změny klimatu a velké znečištění ovzduší. Dosavadní klimatické jevy sice pravděpodobně nejsou nejdůležitějším faktorem konfliktu v Sýrii, ale kromě politických, etnických a náboženských rozporů k občanské válce k němu jistě přispělo i mnoho suchých roků a neúrody. Jsou varovným signálem, že změna klimatu může vést k obdobným tragédiím i v jiných zemích světa. Pokud globální oteplování zničí základy, na nichž si lidé budují svůj život, potom ozbrojené konflikty a vzápětí migrace jsou téměř nevyhnutelné. V příštích desetiletích budou muset své domovy opustit miliony lidí.