Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 210

Vliv oxidu uhličitého v ovzduší na růst rostlin

Pro existenci života na Zemi je výskyt oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší naprosto nezbytný. Tento plyn se totiž významně podílí na přirozeném skleníkovém efektu atmosféry, jenž na zemském povrchu vytváří vhodné teplotní podmínky pro život. Jeho současný nárůst však způsobuje zesílení skleníkového efektu, jehož důsledkem je tolik diskutované nežádoucí globální oteplování.

CCS aneb Cam ten Carbon Složíme?

Globální oteplování, skleníkový efekt a oxid uhličitý patří k největším strašákům současné doby. Jak vypadají a jak se proti nim dá bojovat?

Nezatracujme oxid uhličitý

V posledních letech je veřejnost utvrzována v názoru, že oxid uhličitý představuje největšího nepřítele lidstva a že je tedy proti němu třeba bojovat všemi prostředky a bez ohledu na náklady. Hlavní argument je nasnadě – oxid uhličitý vytváří skleníkový efekt, díky němuž se planeta přehřívá a který hrozí katastrofálními následky. Boj s oxidem uhličitým již začíná ohrožovat ekonomiku, a proto stojí za to se zamyslet. Za to stojí si současně uvědomit, že bez toho plynu bychom pěkně prokřehli.

Uhlovodíky zrozené ze zemského pláště

Ve škole se učíme, že ropa a zemní plyn jsou pozůstatky pravěkých organizmů, podobně jako uhlí je pozůstatkem pravěkých rostlin. Teorii, že mohou vznikat i abioticky, potvrdili nedávno experimentálně Anton Kolesnikov, & a Alexander F. Goncharov z Carnegie Institutu z Washingtonu a Vladimir G. Kutcherov z Královského institutu technologie ve Stockholmu.

Jak se měří CO2 - Studium časových změn obsahu oxidu uhličitého v atmosféře

Jedním s nejsledovanějších a nejdiskutovanějších plynů v atmosféře je v současné době oxid uhličitý. Je jedním z tzv. skleníkových plynů, který naše technická civilizace produkuje v hojné míře, a který může přispívat ke zvýšení teploty na Zemi. Proto je velmi důležité co nejpřesněji určit vývoj jeho množství v atmosféře.

Biotic Man

Snaha lidstva vytvořit umělého člověka k obrazu svému není ničím novým. Příklady jsou nasnadě od pražského Golema přes Čapkovy RUR až po moderní kopii člověka nadanou umělou inteligencí, schopnou přežít v podmínkách, kde by člověk z masa kostí neobstál ani vteřinu. V současné době tato odvěká touha lidí získala konkrétní podobu dalšího seriózního projektu, jehož ambicí je vdechnout život „virtuálnímu člověku“, tedy jeho fyziologickému modelu. Duší Biotického člověka je speciální počítačový model.

... 1 « 25 26 27 28 29 30 31 » 35 ...

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail