Medicína a přírodověda

Ranní rutina: vyskočit z postele, hop do sprchy a vydrhnout se mýdlem nebo sprchovým gelem. Večerní rutina: hop do sprchy, vydrhnout se mýdlem nebo sprchovým gelem a skočit do postele. Je to všechno drhnutí pokožky opravdu nutné? Existuje muž, který tvrdí, že ne. Je jím David Whitlock, chemický inženýr z Bostonu. Nesprchoval se už 12 let.

Světová zdravotnická organizace WHO zavedla nový výraz „elektromagnetická hypersensitivita“ (EHS). Lidé trpící nevysvětlitelnými bolestmi hlavy, vyrážkami, či slabostí neznámého původu totiž někdy za původ svých potíží označují zdroje elektromagnetického záření. Když například vloni spáchala anglická patnáctiletá školačkasebevraždu, obvinila rodina z tohoto neštěstí „alergii na Wi-Fi signál“. Jak referoval The Daily Mirror, prohlásila matka před soudem 19. 11. 2015, že školní Wi-Fi dceři údajně způsobovala nevolnosti, bolesti hlavy a snižovala schopnost koncentrace.

Jedinečné záběry z ptačích domácností brzy budou moci sledovat nejen vědci, ale i žáci a studenti, senioři v domovech důchodců z celé České republiky i všichni další zájemci o ptáky z řad veřejnosti. Česká zemědělská univerzita spouští v testovacím režimu webovou aplikaci www.ptacionline.cz, která zpřístupňuje data z tzv. inteligentních ptačích budek. Projekt umožní, aby se kdokoli mohl zapojit do sledování ptáků a podílet se tak na vědecké práci.

Roku 1993 byl rozhodnutím OSN vyhlášen 22. březen jako Světový den vody, World Water Day. Jeho hlavním smyslem je připomenout lidstvu význam vody a nutnost ochrany vodních zdrojů. Vyhlášení předcházel návrh z roku 1992 podaný na jednání v Rio de Janeiru. Politici i odborníci tak chtěli poukázat na problémy spojené s nedostatkem vody a vodním hospodářstvím. Ještě dříve – již 6. května 1968 – byla ve Strasbourgu vyhlášena Evropská vodní charta. Po přečtení jejích dvanácti bodů se snad každý s jejími myšlenkami ztotožní. Stejně tak ale najde řadu konkrétních případů, kdy skutky jsou s literou i duchem deklarace v rozporu.

Na nejsevernějším místě, kam míří pravidelné letecké linky, leží skladiště s bohatstvím celosvětového významu. Jde o Svalbard Global Seed Vault – podzemní ledové úložiště 865 000 vzorků semen 5105 druhů pozemských rostlin ze 217 zemí. Při teplotě – 18 °C zde na policích spí semínka zabalená do plastových krabic... Pokud by na Zemi nastala katastrofa globálního rozsahu, ať přírodní nebo válečná, jak by lidé – pokud by nějací zbyli – obnovili ekosystémy? Co by zaseli, čím by se živili? Možná prozíravost, spíše než pesimismus, vedly k vybudování speciální banky semen nejrůznějších plodin a rostlinných druhů.

Své domy vytápí a vaří v nich pomocí otevřeného ohně živeného biomasou (dřevo, zvířecí trus, odpady) nebo uhlí okolo 3 miliard lidí. Více než 4 miliony lidí ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu v jejich obydlích díky spalování pevných paliv. Více než 50 % předčasných úmrtí dětí do 5 let je způsobeno pneumonií – zápalem plic – vyvolaným vdechováním znečištěného domácího vzduchu. Na 3,8 milionu předčasných úmrtí ročně způsobených nepřenosnými nemocemi – včetně cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic – se přičítá tomu, že jsme vystaveni znečištěnému ovzduší v domácnostech.