Medicína a přírodověda

Televize se stala technickou, sociální, kulturní i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Zásadním způsobem pozměnila hodnotový žebříček a chování nejen jednotlivců, ale také různých sociálních skupin i celých národů. Jsme šťastnější? Co na to náš mozek?

Těžko si představit následující horor: před každým jídlem si protrhnout v obličeji nový otvor a nový jícen až do žaludku. Brrrr. A přece existuje živočich, který to dělá! Je jím malý nezmar, kterého můžeme najít a pozorovat takřka v každé řece či rybníku. Vědci jej poprvé studovali na buněčné úrovni metodami genetického inženýrství.

Max Planck Institute for Chemistry ve spolupráci s The Cyprus Institute v Nikózii uveřejnily v roce 2013 rozsáhlou studii o pravděpodobných důsledcích změny klimatu v zemích Středního východu a severní Afriky. Podle ní tento region v budoucnu zažije dramatické změny klimatu a velké znečištění ovzduší. Dosavadní klimatické jevy sice pravděpodobně nejsou nejdůležitějším faktorem konfliktu v Sýrii, ale kromě politických, etnických a náboženských rozporů k občanské válce k němu jistě přispělo i mnoho suchých roků a neúrody. Jsou varovným signálem, že změna klimatu může vést k obdobným tragédiím i v jiných zemích světa. Pokud globální oteplování zničí základy, na nichž si lidé budují svůj život, potom ozbrojené konflikty a vzápětí migrace jsou téměř nevyhnutelné. V příštích desetiletích budou muset své domovy opustit miliony lidí.

Podle nejrozšířenější teorie získala Země vodu díky srážkám s kometami, které obsahovaly velký podíl ledu. Novější teorie předpokládá, že podmínky uvnitř horkého pláště umožnily průběh takových chemických reakcí, které mění vodík a horniny na vodu. To by ovšem znamenalo, že voda vznikala v samotné planetě a že nepochází z mimozemského prostoru. Nově vytvořená voda byla pod tak vysokým tlakem, že mohla vyvolávat hluboko v planetě zemětřesení, jejichž původ zatím nikdo nevysvětlil. Takový je výsledek počítačových simulací reakcí v horním plášti mezi vodíkem a křemenem, což je jedna z možností vzniku vody na Zemi.

Hluboko pod povrchem naší planety proudí roztavené železo, jehož teplota se blíží teplotě na povrchu Slunce. Proud je široký asi 420 km a nachází se 3 000 km pod Severní Amerikou a Ruskem. Po roce 2000 se jeho rychlost ztrojnásobila a nyní cirkuluje západním směrem rychlostí 40 až 45 km za rok. Ve srovnání s typickou rychlostí tavenin ve vnějším jádru je to třikrát více. Nikdo zatím neví, proč se zrychluje. Má se ale za to, že jde o přírodní jev, který nám pomůže pochopit vytváření zemského magnetického pole, mj. chránícího Zemi před slunečním větrem. Objev železného proudu je dalším důležitým krokem, abychom pochopili, jak funguje vnitřní část naší planety. K objevu přispěly tři satelity „Swarm“, které v roce 2013 vypustila European Space Agency.

V létě 2016 proběhla médii zpráva, že se našel předchůdce všech živých organismů, kterého vědci nazvali Luca (Last Universal Common Ancestor). Jde o jednobuněčný, baktérii podobný organismus, který žil asi před čtyřmi miliardami let. Tento objev značně posunul odhad, kdy asi mohl na naší planetě vzniknout život. V průběhu času se život rozvinul od základních mikrobů do nepřeberného množství složitých forem. Ale jak vlastně vznikl? Opravdu je třeba nadpřirozeného božského zázraku, aby neživé hmotě vdechl život? Nebo je život logickým a nevyhnutelným následkem vlastností hmoty a fyzikálních zákonů? Přinášíme stručný přehled teorií od „prvotní polévky“, přes elektrický výboj až k panspermii.