Medicína a přírodověda

Lidské tělo je domovem 10 000 druhů bakterií, z nichž více než 99 % člověku neškodí. Naopak, pomáhají mu získávat nutriční látky, vylaďovat imunitní systém, vyrovnávat metabolismus i třeba odvracet potíže související se špatnou náladou - proto jsou lidé na těchto bakteriích velmi závislí. Když se s pomocí antibiotik ničí nebezpečná menšina špatných bakterií, pak spolu s nimi hynou i ty dobré. Poté, co generace lékařů ordinovaly antibiotika na každé posmrkávání, dnes víme, že vedlejší škody jsou větší než jen příležitostné bolení břicha.

Když Peidong Yang z University of California v Berkley poprvé propojil živé organizmy křemíkovými drátky pod proudem, nikdo si nemyslel, že by to bylo k něčemu dobré. Experimenty ukázaly, že některé organizmy mohou nejenom přežít kontakt s elektrony procházejícími křemíkem, ale že potom mohou přežívat i celé týdny. Tím se otevírá naděje, že bychom mohli napodobit fotosyntézu a získávat energii ze slunečního záření.  Příroda ví, jak využívat chemii, a lidé zase vědí, jak vyrábět elektřinu. Může být zajímavé tyto znalosti propojit.

Jak se semínka rostlin rozhodují, kdy vyklíčit? Ze staroegyptských hrobek i jiných archeologických nalezišť známe příklady semen spících tisíce let, která i po této době ve vhodných podmínkách začala klíčit a normálně růst. Semena mají na špičce embryonálního klíčku přichystané dvě oblasti, které produkují dva různé rostlinné hormony. Jakmile hladina "startovacího" hormonu převáží "hormon spánku", semeno se probudí a začne klíčit.

V roce 1970 získal americký biolog Norman Borlaug Nobelovu cenu. Je považován za otce zelené revoluce, která zachránila před hladověním více než miliardu lidí. Díky ní se za 25 let v mnoha částech světa více než zdvojnásobila produkce obilovin. Dnešní světová populace je téměř dvojnásobná oproti tehdejší době a v roce 2050 by mohla dosáhnout až 10 miliard lidí. Nakrmit tolik lidí bude jednou z největších výzev, protože ubývá půda, ubývá voda a ubývá i čas. A aby toho ještě nebylo dost, Země se otepluje, což rovněž postihne zemědělství. Zajištění dostatku potravin pro deset miliard lidí si vyžádá kreativní řešení a nepříjemné kompromisy. Možná se lidé naučí milovat řasy, kukuřičné slupky a cvrčky, ale horší to asi bude s konzumací umělého masa nebo umělého mléka vyrobených v laboratoři.

Nepatrný druh planktonu Neodenticula seminae, původně pocházející z Pacifického oceánu, se po 800 000 letech náhle objevil v severním Atlantiku. Námořní biologové se domnívají, že se do Atlantiku dostal severozápadní cestou, která byla až do nedávna blokována ledem. Ukazuje se, že tání mořského ledu není jedinou klimatickou změnou, která ovlivňuje oceány. V únoru 2017 byla uveřejněna studie, podle níž klesá množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Podle jiné studie je také ohrožen plankton, který udržuje rovnováhu plynů v zemské atmosféře.

Teplota až –270,15 °C, tlak téměř nula. Ionizující záření. To jsou podmínky v kosmu obklopující ostrůvek zeleného života jménem planeta Země. Ještě nedávno by si nikdo nepomyslel, že by něco živého mohlo v kosmu přežít bez ochrany speciálního kosmického plavidla. Až do loňského roku, kdy se na Zemi vrátily řasy druhu Nostoc a Sphaerocystis, kódové označení CCCryo 101-99, které přežily 530 dní (17 měsíců) na panelu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) v otevřeném prostoru.