Medicína a přírodověda

Podle nejrozšířenější teorie získala Země vodu díky srážkám s kometami, které obsahovaly velký podíl ledu. Novější teorie předpokládá, že podmínky uvnitř horkého pláště umožnily průběh takových chemických reakcí, které mění vodík a horniny na vodu. To by ovšem znamenalo, že voda vznikala v samotné planetě a že nepochází z mimozemského prostoru. Nově vytvořená voda byla pod tak vysokým tlakem, že mohla vyvolávat hluboko v planetě zemětřesení, jejichž původ zatím nikdo nevysvětlil. Takový je výsledek počítačových simulací reakcí v horním plášti mezi vodíkem a křemenem, což je jedna z možností vzniku vody na Zemi.

Hluboko pod povrchem naší planety proudí roztavené železo, jehož teplota se blíží teplotě na povrchu Slunce. Proud je široký asi 420 km a nachází se 3 000 km pod Severní Amerikou a Ruskem. Po roce 2000 se jeho rychlost ztrojnásobila a nyní cirkuluje západním směrem rychlostí 40 až 45 km za rok. Ve srovnání s typickou rychlostí tavenin ve vnějším jádru je to třikrát více. Nikdo zatím neví, proč se zrychluje. Má se ale za to, že jde o přírodní jev, který nám pomůže pochopit vytváření zemského magnetického pole, mj. chránícího Zemi před slunečním větrem. Objev železného proudu je dalším důležitým krokem, abychom pochopili, jak funguje vnitřní část naší planety. K objevu přispěly tři satelity „Swarm“, které v roce 2013 vypustila European Space Agency.

V létě 2016 proběhla médii zpráva, že se našel předchůdce všech živých organismů, kterého vědci nazvali Luca (Last Universal Common Ancestor). Jde o jednobuněčný, baktérii podobný organismus, který žil asi před čtyřmi miliardami let. Tento objev značně posunul odhad, kdy asi mohl na naší planetě vzniknout život. V průběhu času se život rozvinul od základních mikrobů do nepřeberného množství složitých forem. Ale jak vlastně vznikl? Opravdu je třeba nadpřirozeného božského zázraku, aby neživé hmotě vdechl život? Nebo je život logickým a nevyhnutelným následkem vlastností hmoty a fyzikálních zákonů? Přinášíme stručný přehled teorií od „prvotní polévky“, přes elektrický výboj až k panspermii.

V roce 1906 položili v Jáchymově, v sousedství továrny na uranové barvy, základní kámen první lázeňské budově. Pod vedením balneologa MUDr. Leopolda Gottlieba se zde léčilo prvních třicet osob. Do první budovy otevřené v roce 1911 byly svedeny prameny z dolu Werner; sloužily k pitným kúrám. V roce 1910 začala akciová společnost v čele s hrabětem Sylva-Tarouccou stavět moderní budovu, která se otevřela v roce 1912 pod názvem Radium Palác a funguje dodnes. Ve své době patřil mezi deset nejluxusnějších hotelů v Evropě. V každém pokoji byla zavedena teplá i studená voda, telefon a elektrické zařízení k přivolání personálu. V letech 1918-1919 byl uveden do provozu Ústav pro ozařování, ve státní správě jsou lázně od roku 1924. V roce 1975 vyrostl nový ústav – Sanatorium akademika Františka Běhounka – a v roce 1992 sanatorium Curie. Celkem je dnes v lázních k dispozici 1 100 lůžek.

Je to velmi oblíbený folklór: jedeme na lyžích, zastavíme v horské boudě a dáme si „na zahřátí“ grog nebo panáka. A je nám teplo! Funguje to! Jak se ale na pití alkoholu „proti zimě“ dívají lékaři, a jak fyziologicky funguje doopravdy?

Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.