Medicína a přírodověda

Na nejsevernějším místě, kam míří pravidelné letecké linky, leží skladiště s bohatstvím celosvětového významu. Jde o Svalbard Global Seed Vault – podzemní ledové úložiště 865 000 vzorků semen 5105 druhů pozemských rostlin ze 217 zemí. Při teplotě – 18 °C zde na policích spí semínka zabalená do plastových krabic... Pokud by na Zemi nastala katastrofa globálního rozsahu, ať přírodní nebo válečná, jak by lidé – pokud by nějací zbyli – obnovili ekosystémy? Co by zaseli, čím by se živili? Možná prozíravost, spíše než pesimismus, vedly k vybudování speciální banky semen nejrůznějších plodin a rostlinných druhů.

Své domy vytápí a vaří v nich pomocí otevřeného ohně živeného biomasou (dřevo, zvířecí trus, odpady) nebo uhlí okolo 3 miliard lidí. Více než 4 miliony lidí ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu v jejich obydlích díky spalování pevných paliv. Více než 50 % předčasných úmrtí dětí do 5 let je způsobeno pneumonií – zápalem plic – vyvolaným vdechováním znečištěného domácího vzduchu. Na 3,8 milionu předčasných úmrtí ročně způsobených nepřenosnými nemocemi – včetně cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic – se přičítá tomu, že jsme vystaveni znečištěnému ovzduší v domácnostech.

Zda barbituráty dostaly svůj název podle jména sv. Barbory nebo slečny Barborky se již asi nikdy nedozvíme. Pravdou však zůstává, že – jak uvedl zhruba před sto padesáti lety francouzský filozof August Comte – není možné dobře poznat nějakou vědu, neznáme-li její historii. To platí nejen o matematice, fyzice, chemii nebo biologii, ale i o medicíně. Dnes je medicína širokou aplikací mnoha vědních disciplín, přírodovědných a fyzikálně technických, a je tedy rozsáhlou interdisciplinární vědou. Vždy však tomu tak nebylo!

Zatímco otázky redukčních programů a diet, léčby obezity a diabetu, vhodnosti pití kávy či doplňkové užívání vitamínů a minerálů jsou běžným tématem společenské konverzace, stav našich střev patří až na jedno z posledních, případně je tabu. Přesto jde o téma z hlediska zdraví významné. Syndrom dráždivého tračníku, zácpa, průjem, plynatost a nadýmání v oblasti žaludku, vyduté břicho, kyselý reflux, vyčerpanost, rakovina tlustého střeva trápí řadu lidí a jak se časem ukázalo – smrt začíná právě v tlustém střevě. Snad i proto se 16. a 17. století označuje za zlatý věk klystýrů.

„Metanová časovaná bomba“ je populární zkratkou pro situaci, kdy by tání Arktidy mohlo vyvolat náhlé uvolnění velkého množství metanu a urychlit tak globální oteplování planety. Někdo tuto možnost označuje za „arktickou metanovou katastrofu“ nebo dokonce za „metanovou apokalypsu“. Psali jsme o tom v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/1755-po-stope-casovane-bomby-v-arktide. Je možnost katastrofy reálná?

Po havárii 4. bloku černobylské jaderné elektrárny se v roce 1986 a později vystěhovalo přibližně 336 000 obyvatel z oblasti o rozloze 4 200 km² mezi Běloruskem a Ukrajinou. Jim Smith z britské University of Portsmouth vypracoval s pomocí svých běloruských kolegů studii současného stavu místní přírody. Jde o dosud největší studii divoké přírody od havárie. Fenomén rozkvětu přírody v okolí Černobylu se projevil již po dvaceti letech - psali jsme o něm již v  článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/586-mutanti-z-cernobylu.