Medicína a přírodověda

Jedinečné záběry z ptačích domácností brzy budou moci sledovat nejen vědci, ale i žáci a studenti, senioři v domovech důchodců z celé České republiky i všichni další zájemci o ptáky z řad veřejnosti. Česká zemědělská univerzita spouští v testovacím režimu webovou aplikaci www.ptacionline.cz, která zpřístupňuje data z tzv. inteligentních ptačích budek. Projekt umožní, aby se kdokoli mohl zapojit do sledování ptáků a podílet se tak na vědecké práci.

Roku 1993 byl rozhodnutím OSN vyhlášen 22. březen jako Světový den vody, World Water Day. Jeho hlavním smyslem je připomenout lidstvu význam vody a nutnost ochrany vodních zdrojů. Vyhlášení předcházel návrh z roku 1992 podaný na jednání v Rio de Janeiru. Politici i odborníci tak chtěli poukázat na problémy spojené s nedostatkem vody a vodním hospodářstvím. Ještě dříve – již 6. května 1968 – byla ve Strasbourgu vyhlášena Evropská vodní charta. Po přečtení jejích dvanácti bodů se snad každý s jejími myšlenkami ztotožní. Stejně tak ale najde řadu konkrétních případů, kdy skutky jsou s literou i duchem deklarace v rozporu.

Na nejsevernějším místě, kam míří pravidelné letecké linky, leží skladiště s bohatstvím celosvětového významu. Jde o Svalbard Global Seed Vault – podzemní ledové úložiště 865 000 vzorků semen 5105 druhů pozemských rostlin ze 217 zemí. Při teplotě – 18 °C zde na policích spí semínka zabalená do plastových krabic... Pokud by na Zemi nastala katastrofa globálního rozsahu, ať přírodní nebo válečná, jak by lidé – pokud by nějací zbyli – obnovili ekosystémy? Co by zaseli, čím by se živili? Možná prozíravost, spíše než pesimismus, vedly k vybudování speciální banky semen nejrůznějších plodin a rostlinných druhů.

Své domy vytápí a vaří v nich pomocí otevřeného ohně živeného biomasou (dřevo, zvířecí trus, odpady) nebo uhlí okolo 3 miliard lidí. Více než 4 miliony lidí ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu v jejich obydlích díky spalování pevných paliv. Více než 50 % předčasných úmrtí dětí do 5 let je způsobeno pneumonií – zápalem plic – vyvolaným vdechováním znečištěného domácího vzduchu. Na 3,8 milionu předčasných úmrtí ročně způsobených nepřenosnými nemocemi – včetně cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic – se přičítá tomu, že jsme vystaveni znečištěnému ovzduší v domácnostech.

Zda barbituráty dostaly svůj název podle jména sv. Barbory nebo slečny Barborky se již asi nikdy nedozvíme. Pravdou však zůstává, že – jak uvedl zhruba před sto padesáti lety francouzský filozof August Comte – není možné dobře poznat nějakou vědu, neznáme-li její historii. To platí nejen o matematice, fyzice, chemii nebo biologii, ale i o medicíně. Dnes je medicína širokou aplikací mnoha vědních disciplín, přírodovědných a fyzikálně technických, a je tedy rozsáhlou interdisciplinární vědou. Vždy však tomu tak nebylo!

Zatímco otázky redukčních programů a diet, léčby obezity a diabetu, vhodnosti pití kávy či doplňkové užívání vitamínů a minerálů jsou běžným tématem společenské konverzace, stav našich střev patří až na jedno z posledních, případně je tabu. Přesto jde o téma z hlediska zdraví významné. Syndrom dráždivého tračníku, zácpa, průjem, plynatost a nadýmání v oblasti žaludku, vyduté břicho, kyselý reflux, vyčerpanost, rakovina tlustého střeva trápí řadu lidí a jak se časem ukázalo – smrt začíná právě v tlustém střevě. Snad i proto se 16. a 17. století označuje za zlatý věk klystýrů.