Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Rostlinné embryo má "mozek"

Jak se semínka rostlin rozhodují, kdy vyklíčit? Ze staroegyptských hrobek i jiných archeologických nalezišť známe příklady semen spících tisíce let, která i po této době ve vhodných podmínkách začala klíčit a normálně růst. Semena mají na špičce embryonálního klíčku přichystané dvě oblasti, které produkují dva různé rostlinné hormony. Jakmile hladina "startovacího" hormonu převáží "hormon spánku", semeno se probudí a začne klíčit.

Co budou lidé jíst kolem roku 2050?

V roce 1970 získal americký biolog Norman Borlaug Nobelovu cenu. Je považován za otce zelené revoluce, která zachránila před hladověním více než miliardu lidí. Díky ní se za 25 let v mnoha částech světa více než zdvojnásobila produkce obilovin. Dnešní světová populace je téměř dvojnásobná oproti tehdejší době a v roce 2050 by mohla dosáhnout až 10 miliard lidí. Nakrmit tolik lidí bude jednou z největších výzev, protože ubývá půda, ubývá voda a ubývá i čas. A aby toho ještě nebylo dost, Země se otepluje, což rovněž postihne zemědělství. Zajištění dostatku potravin pro deset miliard lidí si vyžádá kreativní řešení a nepříjemné kompromisy. Možná se lidé naučí milovat řasy, kukuřičné slupky a cvrčky, ale horší to asi bude s konzumací umělého masa nebo umělého mléka vyrobených v laboratoři.

Oceánské plíce Země

Nepatrný druh planktonu Neodenticula seminae, původně pocházející z Pacifického oceánu, se po 800 000 letech náhle objevil v severním Atlantiku. Námořní biologové se domnívají, že se do Atlantiku dostal severozápadní cestou, která byla až do nedávna blokována ledem. Ukazuje se, že tání mořského ledu není jedinou klimatickou změnou, která ovlivňuje oceány. V únoru 2017 byla uveřejněna studie, podle níž klesá množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Podle jiné studie je také ohrožen plankton, který udržuje rovnováhu plynů v zemské atmosféře.

 

Jsou naživu! Řasy přežily v kosmickém prostoru

Teplota až –270,15 °C, tlak téměř nula. Ionizující záření. To jsou podmínky v kosmu obklopující ostrůvek zeleného života jménem planeta Země. Ještě nedávno by si nikdo nepomyslel, že by něco živého mohlo v kosmu přežít bez ochrany speciálního kosmického plavidla. Až do loňského roku, kdy se na Zemi vrátily řasy druhu Nostoc a Sphaerocystis, kódové označení CCCryo 101-99, které přežily 530 dní (17 měsíců) na panelu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) v otevřeném prostoru.

Televize nám krade a zhoršuje život

Televize se stala technickou, sociální, kulturní i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Zásadním způsobem pozměnila hodnotový žebříček a chování nejen jednotlivců, ale také různých sociálních skupin i celých národů. Jsme šťastnější? Co na to náš mozek?

Na každé nové jídlo nová ústa

Těžko si představit následující horor: před každým jídlem si protrhnout v obličeji nový otvor a nový jícen až do žaludku. Brrrr. A přece existuje živočich, který to dělá! Je jím malý nezmar, kterého můžeme najít a pozorovat takřka v každé řece či rybníku. Vědci jej poprvé studovali na buněčné úrovni metodami genetického inženýrství.

... 1 « 6 7 8 9 10 11 12 » 36 ...

Nejnovější články

Indie a jaderná energetika

Indická vláda rozvíjí masivní vlastní jaderný program jako jednu z částí rozvoje domácí infrastruktury. Uložila si ambiciózní cíle zejména v růstu instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Nyní provozuje 22 reaktorů a 8 nových staví.

Co s bateriemi?

Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů. V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, ...

Max Born - teoretik a filozof kvantové mechaniky

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, ...

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail