Medicína a přírodověda

Díky kyslíku je dnes na Zemi život takový, jak jej známe. Je to bezbarvý plyn a tvoří 21 procent zemské atmosféry. Protože je všude kolem, snadno bychom si mysleli, že je nudný a inertní; ve skutečnosti je jedním z nejreaktivnějších nekovových prvků (fluor ho trumfne). Na Zemi se objevil asi před 2,3 až 2,4 miliardami let a podle studie z r. 2007 financované NASA se jeho hladiny začaly šplhat k současným koncentracím nejméně před 2,5 miliardami let. Je možné, že to bylo už dříve, protože v Indii se našla hornina stará 3 miliardy let, která musela vzniknout za přítomnosti kyslíku. Nikdo přesně neví, proč se tento plyn stal významnou součástí atmosféry, ale je možné, že to způsobily geologické změny na Zemi. První organizmy kyslík nepotřebovaly, ba dokonce byl pro ně jedovatý, jakmile se ale objevily fotosyntetizující organismy, stoupal obsah kyslíku v ovzduší a život se mu musel přizpůsobit.

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.

Tváří v tvář epidemii koronaviru si mnoho lidí uvědomilo, jak nutné je mít silnou imunitu, díky které se tělo dokáže před nemocemi bránit, nebo je alespoň protrpět s co nejmírnějším průběhem. Kromě užívání vitaminových doplňků a sportem ji můžete posílit také otužováním. Jak s ním začít a na co si dát pozor? Na klady a zápory jsme se zeptali odborníků i otužilců.

Vůbec největší dosavadní studie arabských genomů odhalila nejstarší ze všech moderních blízkovýchodních populací a osvětlila otázku, jak se moderní lidé rozšířili do celého světa. Arabský poloostrov, který dnes zahrnuje Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, již dlouho slouží jako klíčová křižovatka mezi Afrikou, Evropou a Asií. Nedávné archeologické nálezy a studie DNA dávají příslib, že analýza obyvatel blízkého východu by mohla odhalit více o tom, jak se moderní lidé dostali z Afriky do zbytku světa.

Právě před deseti lety jsme uveřejnili článek o umělém mase Vepřový řízek ze zkumavky | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz). Jakkoliv se zdály uvedené informace  šílené, pomalu si zvykáme, že se s uměle vypěstovaným masem budeme skutečně na talíři setkávat. Pojďme se podívat, jak vývoj za jedinou dekádu pokročil a co se změnilo. Zdá se, že maso budeme pěstovat nejen ve zkumavce, ale zcela prozaicky ho prostě nahradíme rostlinnými proteiny. I když kdo ví? Na konci července oznámila izraelská firma první výrobu masa z kmenových buněk zvířat. Buňky rostou v bioreaktoru a dělají stejnou práci, jako by byly součástí živočicha.

„Jste to, co jíte,“ říká staré rčení. Ti, kteří ve stravě nemají dostatek živin, mohou očekávat špatné zdraví. Nemusí jít jen o klasickou podvýživu; problémem je i nedostatek jednoho z důležitých výživových prvků, ať základního, tak třeba i nějakého stopového prvku či mikroelementu. Různé reklamy se dnes předhánějí, aby nám vnutily ten či onen doplněk výživy. Existují dokonce i oficiální vládní či zdravotní programy na podporu správné výživy a povzbuzení občanů, aby se více starali o vyváženou stravu dostatečně saturovanou vitamíny a minerály. Nyní se však vynořují i obavy opačného typu: zda nekoordinované systémy a přehnané nabízení doplňků výživy nezpůsobují naopak poškozování zdraví lidí. Těmito obavami se zabývá i Mezinárodní agentura pro atomovou energii a přináší na pomoc techniku využívající stabilní izotopy. S velkou přesností může pomoci odborníkům na výživu a odborníkům v oblasti veřejného zdraví lépe porozumět stavu vitaminu A u lidí řídících se několika programy, které s dobrými úmysly řeší nedostatek vitaminu A v populaci.