Pokud jde o předpovídání megatrendů v oblasti lidské civilizace, je Václav Smil již dlouho favoritem. Václav Smil je ekolog českého původu (nar. 1943 v Plzni), který se po okupaci Československa v roce 1968 přestěhoval do Kanady. Po své sedmdesátce se stále zabývá životním prostředím a energetikou a s velkou aktivitou píše. V posledních letech si získal nové příznivce, a to díky Billu Gatesovi, který ho považuje za vynikající zdroj nových informací. Václav Smil ve své knize „Energy and Civilisation“ popisuje, jak pokrok v energetických technologiích – od ohně po soumary a od slunečních panelů k vodíkové bombě – inicioval a podporoval pokrok lidstva. Nikdy ale netvrdí, že je cokoliv předem určeno.  Největší volbou, před kterou dnes lidstvo stojí, je „epochální přechod“ od fosilních paliv. Tato paliva umožnila dvousetletou industrializaci a urbanizaci, ale jejich emise nyní ohrožují Zemi  klimatickou katastrofou.

Seismograf měří a zaznamenává velikost otřesů země (řecky seismos = zemětřesení a graphein = psát). Existují různé druhy a typy těchto přístrojů. Užívají je vědci k monitorování zemětřesení, jak přírodního, tak vzniklého lidskou činností, nebo geologové zkoumající složení zemské kůry nebo zemského nitra. První seismograf (seismoskop) na světě sestrojil císařský vynálezce a astronom Čang Cheng v roce 132 našeho letopočtu v Číně. Přístroj se jmenoval Didong Yi.

Happy Planet Index vyhodnotil Kostariku jako zemi, která je nejvíce ohleduplná k životnímu prostředí (1. ze 140 zkoumaných zemí, ČR je 64.). Kostarika je navíc světovou jedničkou v produkci zdravých ananasů - bez reziduí umělých hnojiv. Na tom má lví podíl jaderná technologie. Domácí experti s pomocí MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) a FAO (Světové organizace pro výživu a zemědělství OSN) použili jaderné metody v pomoci farmářům pěstovat ovoce a další plodiny efektivněji a s větší ohleduplností z životnímu prostředí. Testují totiž, jak mohou nové typy "zdravých" hnojiv redukovat pesticidy, umělá hnojiva a emise oxidu uhličitého.

V letošním školním roce přijaly střední školy podle MŠMT 102,4 tisíce uchazečů. Většina žáků zvolila gymnázia nebo obory s maturitou, 30,6 tisíce se rozhodlo usilovat o výuční list. Podle dlouhodobých statistik kolem 35 tisíc středoškoláků ročně studium nedokončí. Důvodem může být i špatný výběr střední školy. Na správné rozhodnutí a podání přihlášky do 1. ročníku střední školy mají současní deváťáci čas do 1. března.

Možná jste slyšeli radu: Když blízko tebe udeří blesk, vzdal se od toho místa co nejkratšími krůčky! Zdá se vám to nesmyslné? Abychom utíkali dostatečně rychle, musíme přece dělat dlouhé kroky! Ale ouha, právě to by nám mohlo ošklivě uškodit. Půda je od blesku nabitá na vysoké napětí. Proč kraťoučké krůčky? Pojďme si udělat pokus vysvětlující, co je to krokové napětí.

Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby  pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.