Když Peidong Yang z University of California v Berkley poprvé propojil živé organizmy křemíkovými drátky pod proudem, nikdo si nemyslel, že by to bylo k něčemu dobré. Experimenty ukázaly, že některé organizmy mohou nejenom přežít kontakt s elektrony procházejícími křemíkem, ale že potom mohou přežívat i celé týdny. Tím se otevírá naděje, že bychom mohli napodobit fotosyntézu a získávat energii ze slunečního záření.  Příroda ví, jak využívat chemii, a lidé zase vědí, jak vyrábět elektřinu. Může být zajímavé tyto znalosti propojit.

Bylo by nemyslitelné, aby světová výstava EXPO 2017 s podtitulem „Energie budoucnosti“ opominula řízenou termojadernou fúzi. Po letech návrhů, staveb a instalací je futuristická konstrukce hotová: obrovská koule se skleněnou stěnou obklopená pavilóny sta zemí, deseti mezinárodních organizací a veletržní plochou navrženou pro přijetí více než dvou miliónů lidí během tří měsíců. Dveře Světového EXPA 2017 na téma „Energie budoucnosti“ se v Astaně, hlavním městě Kazachstánu, otevřely 10. června. Na téma, které přímo rezonuje s poselstvím a budoucností projektu ITER.

I malá inovace může mít velký význam pro čistý vzduch. V Belgii na universitě vymysleli zařízení, které využívá sluneční záření k čištění vzduchu a produkci vodíku. Ten se může střádat a použít jako zdroj energie.

Když se podaří objevit nový chemický prvek, bývá pojmenován buď po svých vlastnostech (např. radium - dostalo jméno podle latinského radius (paprsek), protože zářilo) nebo na základě návrhu objevitele po zemi (polonium na počest Polska, rodné země Marie Curie) či místu naleziště (yttrium, erbium, terbium, ytterbium podle obce Ytterby), případně na počest některého zasloužilého chemika z historie (např. mendělevium podle Dimitrije Mendělejeva). Donedávna nikdy nebyl nový prvek pojmenován po dosud žijícím člověku. Donedávna... Redaktor Richard Grey z časopisu New Scientist zpovídá ruského jaderného fyzika Jurije Oganesjana (v anglickém přepisu Yuri Oganessian), který je jedinou žijící osobou, po níž byl pojmenován nový prvek. Čtěte nejen rozhovor, ale i vysvětlující poznámky pod článkem.

V edici Akademie věd ČR "Věda kolem nás" (vydalo SSČ AV ČR), vyšel už pátý svazek specializovaný na jadernou fúzi. Tentokrát je na téma, o kterém jsme také psali v Třípólu - o nadšencích, jednotlivcích i institucích, které věnují vlastní peníze a na vlastní pěst shánějí granty, aby mohly bádat v oboru nesmírně obtížném. Žene je nejen badatelské nadšení, ale i vidina budoucí slávy a zisku, pokud by se jim podařilo zajistit pro lidstvo v podstatě neomezený energetický zdroj.

Jak se semínka rostlin rozhodují, kdy vyklíčit? Ze staroegyptských hrobek i jiných archeologických nalezišť známe příklady semen spících tisíce let, která i po této době ve vhodných podmínkách začala klíčit a normálně růst. Semena mají na špičce embryonálního klíčku přichystané dvě oblasti, které produkují dva různé rostlinné hormony. Jakmile hladina "startovacího" hormonu převáží "hormon spánku", semeno se probudí a začne klíčit.