Oheň a záliba v něm provázela člověka již od pradávna. Byl úzkostlivě střeženým pokladem a klíčem k přežití. Proto není divu, že se stal v celé historii lidstva předmětem bádání s cílem nejen jej zkrotit, ale i zesílit jeho účinky a využít jej také - jak je bohužel lidstvu vlastní - jako zbraň proti nepříteli. Již ve starověku se používaly ve válkách nejrůznější hořlavé látky a zápalné směsi. Jedinečnost používání výbušných prachů skončila před 150 lety vynálezem dynamitu.

Zatímco v zahraničí existovaly již v osmdesátých letech devatenáctého století velké elektrotechnické továrny (například v Německu měl tehdejší elektrotechnický závod Siemens & Halske v Berlíně asi 1 200 zaměstnanců, kteří kromě měřicí a sdělovací techniky vyráběli také elektrické motory a generátory), český elektrotechnický průmysl byl teprve v počátcích a čekal na svoje budovatele. Prvním z nich byl elektrotechnik, vynálezce a podnikatel František Křižík (1847-1941), jehož jméno jako „českého Edisona“ je trvale zapsáno do povědomí široké veřejnosti a řazeno mezi nejvýznamnější osobnosti našeho národa. Při rozvoji českého elektrotechnického průmyslu na přelomu 19. a 20. století však sehrála významnou úlohu řada dalších osobností. Stejný význam jako František Křižík pro Čechy a Prahu má pro Moravu a Brno Josef Donát - elektrotechnik, konstruktér, vynálezce, průmyslník a vlastenec, jehož jméno je nezaslouženě skryto ve stínu zapomnění. Třípól přináší  k 80. výročí úmrtí Ing. Josefa Donáta jeho biografii.

Lidské tělo je domovem 10 000 druhů bakterií, z nichž více než 99 % člověku neškodí. Naopak, pomáhají mu získávat nutriční látky, vylaďovat imunitní systém, vyrovnávat metabolismus i třeba odvracet potíže související se špatnou náladou - proto jsou lidé na těchto bakteriích velmi závislí. Když se s pomocí antibiotik ničí nebezpečná menšina špatných bakterií, pak spolu s nimi hynou i ty dobré. Poté, co generace lékařů ordinovaly antibiotika na každé posmrkávání, dnes víme, že vedlejší škody jsou větší než jen příležitostné bolení břicha.

Víte, co to je "geopolitická závislost"? To je, když je jedna země nebo skupina států závislá na jiné zemi nebo skupině států. Třeba dovozem důležitého zboží, potravin, nebo energetických surovin. A s energetickými zdroji se to právě přihodilo Evropské unii. Evropská unie je již dnes geopoliticky závislá na zemích bývalého Sovětského Svazu a i v budoucnu bude nucena zvyšovat dovoz zemního plynu, neboť její vlastní produkce dlouhodobě klesá. Loni se proti roku 2015 snížila o 1,6 procenta na 118,1 miliardy krychlových metrů. Spotřeba naopak stoupla na skoro 429 miliard kubíků, což je meziroční zvýšení o 7,1 procenta. Uvádí to britský koncern BP ve své právě vydané statistické ročence.

Finové by měli počátkem příštího desetiletí začít ukládat použité jaderné palivo do hlubinného úložiště. Budou v Evropě první. První měděné kontejnery se budou do hloubky 420 metrů v úložišti Onkalo (finsky „jeskyně“) na ostrově Olkiluoto zavážet zhruba v době, kdy Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) u nás vybere dvě nejvhodnější lokality pro české hlubinné úložiště. Finsko je ze všech zemí ve výstavbě hlubinného úložiště nejdále, nepočítáme-li USA, kde již řadu let funguje WIPP (Waste Isolation Pilot Plant), zkušební zařízení na ukládání vysokoaktivních odpadů, většinou z vojenského programu.

Když Peidong Yang z University of California v Berkley poprvé propojil živé organizmy křemíkovými drátky pod proudem, nikdo si nemyslel, že by to bylo k něčemu dobré. Experimenty ukázaly, že některé organizmy mohou nejenom přežít kontakt s elektrony procházejícími křemíkem, ale že potom mohou přežívat i celé týdny. Tím se otevírá naděje, že bychom mohli napodobit fotosyntézu a získávat energii ze slunečního záření.  Příroda ví, jak využívat chemii, a lidé zase vědí, jak vyrábět elektřinu. Může být zajímavé tyto znalosti propojit.