Článků v rubrice: 3154

40 let od spuštění prvního tokamaku v Československu

V září jsme vzpomněli 60 let od spuštění prvního štěpného reaktoru v Československu. Ale bylo ještě další výročí: 40 let od uvedení do provozu prvního tokamaku v Československu. Kořeny této výjimečné události sahají do doby krátce po založení Ústavu fyziky plazmatu v roce 1959. Tehdy se rozhodovalo o náplni jeho práce a Dr. Miloš Seidl navrhl kromě jiného zkoumat vzájemné působení vysokofrekvenčního (vf) elektromagnetického pole a plazmatu. Začala se tím zabývat dvě oddělení, která sice měnila názvy, ale naštěstí ne tématiku. Zatímco v jednom oddělení se studovala vf pole nestabilit samotného plazmatu, druhé se soustředilo na vzájemné působení vf polí buzených vně plazmatu. Jak experimentální tak teoretické práce byly na velmi dobré úrovni. Zejména studium generace proudu vysokofrekvenčními vlnami vzbudila pozornost sovětských vědců, neboť se nabízel způsob, jak vybudit elektrický proud v plazmatu tokamaku jiným způsobem než původní elektromagnetickou indukcí. Ta totiž činila z tokamaku pulzní zařízení, což v perspektivě termojaderného reaktoru na principu tokamaku nebylo příliš lákavé.

Elektronové mikroskopy v diagnostice a vývoji nových materiálů jaderných reaktorů

Jak dochází ke snižování životnosti konstrukčních materiálů používaných v jaderných reaktorech, a jak zajistit jejich bezpečnou práci v extrémních podmínkách, tj. radiačním a korozním prostředí za vysokých teplot? Odborné pracoviště zaměřené právě tuto problematiku je Centrum výzkumu Řež (CVŘ) v Řeži u Prahy, zejména jeho projekt SUSEN (Sustainable energy, Udržitelná energetika), který řeší nejen otázky současných generací jaderných reaktorů, ale zaměřuje se i na vývoj nových materiálů pro vyšší generace jaderných reaktorů a reaktory fúzní pracující v extrémních podmínkách. Odborníci z Centra výzkumu pro vysoce citlivé analytické přístroje (CVCAP) zkoumají v rámci tohoto projektu otázku, jak zlepšit vlastnosti materiálu jaderných reaktorů na základě informací získaných z mikrostrukturních a chemických změn radiačně, tepelně i chemicky exponovaných materiálů. Již druhým rokem jim v tom pomáhá i elektronový mikroskop českého výrobce TESCAN.

Chránič zásuvek proti nebezpečnému doteku

Student VŠB Technické univerzity Ostrava Martin Král je finalistou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména kvalitu práce, tvůrčí přínos a schopnost autora prezentovat své výsledky před odbornou veřejností. Kromě diplomu získal Martin finanční příspěvek pro svůj další profesní rozvoj. O své práci nám napsal do Třípólu.

Úspory energie ve výrobním podniku

Studentka FEL ČVUT Kateřina Linhartová je finalistkou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména kvalitu práce, tvůrčí přínos a schopnost autorky prezentovat výsledky před odbornou veřejností. Kromě diplomu získala Kateřina finanční příspěvek pro další profesní rozvoj. O své práci nám napsala do Třípólu.

Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny. "Doufali jsme, že něco takového uvidíme," uvedl David Reitze, výkonný ředitel observatoře LIGO, který objevil 16. října kosmické vlnění nazvané gravitační vlny. Páry neutronových hvězd a jejich možné srážky byly předpovězeny již dříve. "Díky přesnému určení místa srážky neutronových hvězd bylo možné sledovat i související optické jevy. Emisi elektromagnetických vln pozorovalo 70 observatoří, včetně sedmi vesmírných." Srážka hmotných těles produkuje gravitační vlny - fluktuace v časoprostoru -, které detekovaly LIGO a Virgo 17. 8. 2017. Několik vteřin poté satelity ESA Integral a NASA Fermi detekovaly výtrysk gama záření. Toto je první současné pozorování gravitačních vln a světla ze stejného zdroje.

Jak postavit jeřáb ze špejlí

V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava. Soutěž si získala své zájemce nejen z řad studentů maturitních oborů, ale také z tříletých učebních oborů. Do prvního kola se přihlásilo sedm čtyřčlenných družstev žáků školy.

... 1 « 198 199 200 201 202 203 204 » 526 ...

Nejnovější články

MAGIC: Laserová značka s pomocí AI osvětluje původ rakoviny

Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail