Historie lidstva je i historií vojenství. Letos si v této oblasti mimo řady dalších smutně proslulých výročí připomínáme i rok 1787, kdy byl v tunelech pro umístění děl na legendární britské námořní základně Gibraltar úspěšně předveden tehdy nový druh dělostřelecké munice – šrapnel. Poté tato munice postupně doplnila výzbroje všech armád. U zrodu šrapnelů stál anglický důstojník Henri Shrapnel. Za důmyslný vynález se mu dostalo slávy i peněz již během života, což se mnohým jiným objevitelům nepodařilo. Ačkoliv šrapnely už dlouho patří minulosti, představovaly ještě na začátku první světové války (1914-1918) nejběžnější munici pro děla a houfnice. I proto mělo dělostřelectvo na svědomí 70 % obětí.

Tma. Ticho jen občas přerušované sípáním v dýchacích přístrojích. Neviditelné záření všude kolem. Tři postavy v temelínských hasičských uniformách vstupují do prostor pod reaktorem. Sledovat dozimetr není jednoduché. Úsečné tlumené pokyny. Je tady člověk v bezvědomí. Rychle, ať nepřekročíme povolenou dávku. Zvládli to za tři minuty. Je zachráněn a maximální fiktivní dávka byla 60 milisievertů, tedy přibližně jako při šesti CT vyšetření břicha.

Tokamak ITER, který se právě staví a je největší na světě, má dvě data narození. První v roce 1985 v Ženevě, kdy se zrodil jeho návrh, druhé před jedenácti lety (21. listopadu 2006), kdy byla v Paříži podepsána mezinárodní smlouva o založení ITER International Fusion Energy Organization, která má společně se všemi signatáři tokamak ITER postavit.

V dějinách vědy a techniky jsou osobnosti, které se těší trvalému zájmu veřejnosti. Na druhé straně existují také tací, kteří stojí mimo centrum pozornosti laiků i odborníků. Zatímco například teoretický fyzik Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších vědců a myslitelů naší doby, jen úzký okruh specialistů zná jeho kritika a oponenta, rusko-belgického fyzikálního chemika, filozofa, nositele Nobelovy ceny a univerzitního profesora Ilyu Prigogina (1917-2003). Přitom jeho objevů v oblasti termodynamiky nerovnovážných stavů a struktur a teorie samoorganizace využívá řada teoretických i aplikovaných oborů - nejen přírodní vědy, ale i tak odlišná odvětví lidské činnosti, jako je obchod, management, ekonomika, energetika, psychologie, umění, hudba, teologie apod. Jádrem Prigoginova díla je myšlenka samoorganizace, kterou zobecnil ve svých filozofických dílech.

Webová adresa ITER.org obsahuje mimořádně kvalitní, bohaté a přehledné stránky, které uspokojí jak laiky, tak odborníky zajímající se o termojadernou fúzi. Nyní se na nich objevila horká novinka. ITER Organization představila 360-stupňovou virtuální procházku po stavbě tokamaku ITER. Čtyřikrát do roka se zde budou aktualizovat videa a fotografie. Stačí otevřít adresu www.ITER.org a kliknout na pravý roh „New ITER VR TourDiscovertheworksite in 360°“. Přesvědčte se sami! A co se mi na prezentaci líbí nejvíc?

V létě 2016 proběhla médii zpráva, že se našel předchůdce všech živých organismů, kterého vědci nazvali Luca (Last Universal Common Ancestor). Jde o jednobuněčný, baktérii podobný organismus, který žil asi před čtyřmi miliardami let. Tento objev značně posunul odhad, kdy asi mohl na naší planetě vzniknout život. V průběhu času se život rozvinul od základních mikrobů do nepřeberného množství složitých forem. Ale jak vlastně vznikl? Opravdu je třeba nadpřirozeného božského zázraku, aby neživé hmotě vdechl život? Nebo je život logickým a nevyhnutelným následkem vlastností hmoty a fyzikálních zákonů? Přinášíme stručný přehled teorií od „prvotní polévky“, přes elektrický výboj až k panspermii.