Tokamak T15 se na výsluní výzkumu termojaderné fúze příliš netlačil, nebo spíše se tam nedostal. Údajně měl pomáhat programu ITER jako řada tokamaků v partnerských státech projektu. Ovšem jeho popularita se s tokamaky JET, ASDEX U, ToreSupra, EAST, KSTAR, DIIID nedala srovnávat. Určitě také proto, že v roce 2002 byla jeho činnost kvůli nedostatku financí ukončena. Samotného mě překvapilo, že byl T-15 supravodivý (a to si cením toho, že o tokamacích něco vím!) –teprve druhý supravodivý ruský tokamak po legendárním T-7 ze šedesátých let, který byl tehdy prvním supravodivým tokamakem na světě. Šedesát tři let poté, co tým z Kurčatovova institutu v Moskvě postavil první tokamak na světě, bude možné zahájit experimenty na novém ruském stroji T-15 MD. Toto všestranné zařízení dnes střední velikosti (jeho vzor T-15 byl tehdy největší na světě) je navrženo tak, aby nejen podporovalo přípravy na provoz ITER. Je to v posledních dvaceti letech konečně nový ruský tokamak. I když zas tak úplně nový není.

Tradiční udílení Cen Josefa Hlávky za původní vědeckou a odbornou literaturu publikovanou v České republice, jež je společnou slavností Nadace Českého literárního fondu a Hlávkova Nadání, hostila již podruhé restaurace Hlávkův dvůr v pražské Vodičkově ulici. V pondělí 28. června 2021 měla slavnostní událost v tomto komornějším prostředí Hlávkových nadačních domů opět skvělou atmosféru, byť stálým účastníkům trochu chybí stylové prostory lužanského zámečku s předáváním cen v sále Českého kvarteta, koncertem v zámecké kapli a osvěžením ve stínu vzrostlých stromů v zahradě. To však vůbec nic nemění na kvalitě a výjimečnosti oceňovaných publikací, kdy porota vybírá vítězná díla z prací publikovaných v předcházejícím roce, aktuálně tedy 2020, a přihlášených do čtyř vědních kategorií, jimiž jsou oblasti věd společenských, věd o neživé přírodě i o přírodě živé a v neposlední řadě do letos mimořádně bohatě a kvalitně obeslaných věd lékařských. Vítězství v každé kategorii je spojeno také s finanční odměnou ve výši 50.000 korun.

S rozvojem elektrické mobility se zvyšují bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou. Výrobci proto musejí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, na různé regulace a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Celosvětová poptávka po elektrických vozidlech roste: ve třetím čtvrtletí loňského roku například oproti roku předešlému vzrostl počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211 % na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20 % všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Uprostřed tokamakové jámy vyrostl minulý rok impozantní nástroj skládající se z centrálního sloupu a devíti radiálních paprsků, který téměř připomíná dětský řetízkový kolotoč. Až na to, že místo sedaček obsazených povykujícími dětmi budou na jednotlivých ramenech zavěšeny sektory vakuové komory tokamaku o hmotnosti mnoha tun. Každý sektor k sobě přivine dvě cívky toroidálního pole. Centrální sloup bude podporovat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby (podsestava: sektor vakuové nádoby, dvě cívky toroidálního pole, stínění) během montáže, dokud nebudou všechny spojeny a svařeny do tvaru gigantického torusu.

Vytvořit silný laserový svazek, ale současně nepoškodit zařízení, ve kterém vzniká – to je hlavním úkolem Denisy Štěpánkové v laboratořích laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech. Denisa se do prestižního výzkumného centra poprvé dostala už ve druhém ročníku studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes se zde v rámci doktorského studia zabývá vývojem kilowattového pikosekundového laserového zesilovače. O vysokovýkonné lasery mají velký zájem průmyslové firmy.

Vědci přemýšlejí o potenciálu jaderné fúze již od minulého století. Zatím zůstává komerční fúze jen vzdáleným snem. Proč tomu tak je, na to se ptá Michael Madson, redaktor Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, Melanie Windridge, ředitelky UK Fusion Industry Association a zakladatelky organizace Fusion Energy Insights.