I kdyby Spojené státy americké v roce 1998 dodržely slovo a pokračovaly v projektu ITER a nemusel se po jejich odstoupení rozpočet snižovat a velikost tokamaku ITER zmenšovat, nestačil by projektovaný výkon nového plazmatu k vyzkoušení odolnosti konstrukčních materiálů vůči tokům fúzních neutronů. Jen by nebyly dnes náklady na testovací zařízení tak vysoké.

Čínští vědci se snaží zvýšit sněhové srážky v oblasti, která je 3 × větší než Španělsko. Cílem je získat další vodu potřebnou v boji proti obdobím sucha a na pomoc zemědělství. Pokud se projekt podaří, bude to mít velké dopady. Je založen na staré známé metodě vystřelování částeček jodidu stříbrného do mraků (cloud seeding), aby mraky uvolnily svou vlhkost ve formě sněhových nebo dešťových srážek. Pro účely „očkování mraků“ se budou používat hořáky umísťované na úpatí hřebenů hor Tibetské náhorní plošiny, aby vytvářely silný tah horkého vzduchu vzhůru, který vynese částice jodidu stříbrného do mraků, kde by měly přispět k tvorbě ledových krystalků a k jejich přeměně ve sněžení. Vědci se domnívají, že to pomůže zvýšit roční průtok vody v řekách na množství až 10 trilionů litrů. Byl by to velký přínos pro výrobu potravin, která je dnes v důsledku sucha nebo záplav o 20 milionů tun za rok nižší než dříve. V současné době je v provozu již na 500 hořáků. Každý z nich stojí 8 000 dolarů. Jejich konečný počet má dosáhnout až desítek tisíc kusů.

V americkém reaktoru ATR (Advanced Test Reactor) Národní laboratoře v Idahu se právě testuje nový typ jaderného paliva, tzv. palivo odolné proti nehodám (ATF, Accident Tolerant Fuel). Palivo se vyvíjí v rámci programu amerického ministerstva energetiky (DOE), jehož cílem je komercializace ATF do roku 2025. Francouzská společnost FRAMATOME testuje v laboratoři dva nové koncepty: povlak palivových proutků z chromu, který je navržen tak, aby chránil palivo před poškozením a oxidací při vyšších teplotách; a palivové pelety dopované chromem, u nichž se předpokládá, že budou mít delší životnost a budou lépe pracovat za havarijních podmínek.

Kaznějov je malé městečko (3 100 obyvatel) na sever od Plzně. Pro turisty nabízí malebná zákoutí a procházky po okolí s krásnou přírodou, pro milovníky přírodovědy a techniky největší kaolinový důl ve střední Evropě. Těžba kaolinu tu probíhá od roku 1904, bylo zde několik dolů, dodnes se těží v největším z nich. Důl leží v nadmořské výšce 486 m n. m., je dlouhý téměř 1,8 km, v nejširším místě má 800 m. V současné době se těží z minimálně patnácti pater. Roční produkce je 320 000 tun kaolinu. Zdejší kvalitní kaolin má dobrou pověst u nás i v zahraničí, těží se zejména pro výrobu porcelánu, keramických dlaždic a obkladu.

Ať už je jejich velikost jakákoli, fúzní zařízení jsou jemné, složité a drahé technologie. Jak postupuje výzkum a experimentální programy se rozšiřují a prohlubují, všechny vědecké instituce běžně cítí potřebu mít nová zařízení s dodatečnými výzkumnými kapacitami, moderním vybavením nebo exotickými rysy. Když už upgrade není možný, "staré" zařízení se objeví na neoficiálním "second-hand trhu". Zde se častěji daruje než prodává - stejně jako by dnes člověk asi obtížně prodával sice dokonale funkční, ale ne docela špičkový počítač. Podívejme se na pár takových tokamaků z druhé ruky.

Jeden z nejflexibilnějších a nejlépe vybavených tokamaků pro výzkum fúze na světě prochází v současné době významnými vylepšeními, která usnadní cestu k elektrárnám na principu jaderné fúze. Nové vybavení umožní studium fyziky hořícího plazmatu a jeho udržení. Zatím nejúspěšnější zařízení pro studium termojaderné fúze – tokamak – není nic jiného, než zvláštní druh elektrického transformátoru. Jako takový, je tokamak v principu pulzní zařízení. Vědci a technici usilovně pracují na odstranění, nebo alespoň zmírnění této nevýhody tokamaku. To znamená prodloužit pulzy plazmatu na co nejdelší dobu, ideálně dosáhnout nepřerušovaného režimu činnosti.