Zájem tuzemských spotřebitelů o klimatizace neustále roste: jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila? Věděli jste, že na jejich počátku stály špatně schnoucí barvy? Následující historický exkurz přibližuje, jak se ochlazovali naši předci a co čeká v budoucnu nás.

Zřejmě nejkurióznější řešení termojaderné fúze předvádí soukromá společnost First Light Fusion Ltd. s domovskou adresou ve Spojeném Království, kde se oddělila od ctihodné Oxford University. Technickým ředitelem je čerstvý doktor Nicholas Hawker, který se zabývá ději při kolapsu bublin. Domnívá se, že po kolapsu může hmota uvnitř kolabující bubliny dosáhnout parametrů, kdy se zapálí termojaderná fúze v inerciálním formátu. Dr. Hawker se pro dosažení kýženého výsledku obrátil do zvířecí říše, konkrétně k tzv. pistolovým krevetám (pistol shrimps), které jsou známy schopností generovat pomocí mimořádně velkého a zvláštně uspořádaného klepeta bublinu schopnou omráčit i většího živočicha, než jsou sami.

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce do roku 2023 ukončit průmyslově vyráběné tzv. trans tuky - trans mastné kyseliny. Podle WHO ve světě ročně umírá kolem 500 000 lidí v důsledku konzumace trans mastných kyselin v potravinách, a to zejména na srdeční nemoci. Trans tuky se průmyslově vyrábějí hlavně hydrogenací rostlinných olejů. Výsledkem je pevný produkt, snadno roztíratelný a dlouho skladovatelný (proto tak populární u výrobců), z něhož se vyrábějí takové potraviny, jako je margarín a tuky do pečiva. Výchozí surovinou jsou nejčastěji levné rostlinné oleje, např. slunečnicový, sójový a řepkový.

Americký film z roku 2004 Den po zítřku ("The Day after Tomorrow") vylíčil katastrofickou vizi paradoxního účinku skleníkových plynů v atmosféře - náhlou globální dobu ledovou. Film byl kritizován pro mnoho nesmyslných a nevědeckých údajů. Ale v Čechách máme jedno pěkné přísloví: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu". Země má opravdu skrytý masivní klimatizační systém, který se s klimatem mění a naopak paradoxně a neočekávaně zpětně na klima působí. Vědci začali studovat tuto obří klimatizační jednotku ve snaze najít odpověď na jednu z nejdůležitějších záhad klimatických změn: Proč se globální oteplování od poloviny 90. let do počátku dvacátých let na téměř 15 let zastavilo?

Tepelný tok dopadající na terče divertoru (spodní část vakuové komory) ITER bude desetkrát vyšší než tok, který působí na vesmírnou loď při jejím vstupu do zemské atmosféry. Provádějí se pečlivé prototypové a zkušební kampaně, které připravují výrobu vysoce odolných technických komponent; na jaře byl v Evropě dosažen další milník v rozvojovém programu vnitřního vertikálního divertorového terče.

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil. Naopak - jsou zde země s rekordním růstem populace a s vysokým podílem obyvatelstva mladšího 15 let. Jsou zde opravdu (ale opravdu) chudé země, které zoufale potřebují energii k tomu, aby mohly nastartovat nějaký hospodářský rozvoj. Nejaktivnějším investorem do tamní klasické energetiky je zatím Čína, v oblasti nabídky jaderných elektráren zase Rusko.