Kosmické agentury Evropy (ESA), Spojených států (NASA) a Japonska (JAXA) se spojily do ambiciózního kosmického projektu nazvaného International X-ray Observatory (mezinárodní rentgenová observatoř), zkráceně IXO. Cílem projektu je vypustit do vesmíru obří rentgenový teleskop. Jde o spojení původně oddělených programů ESA XEUS a NASA Constellation X. Důvodem spojení je velká technologická i finanční náročnost úkolu.

Potenciální nebezpečí z používání této chemikálie je všudypřítomné a podle některých odborníků hrozivé. Zde jen několik málo charakteristik a ověřených faktů.

Z hodin fyziky víte, že pro popis radioaktivity se používá fyzikální veličina poločas přeměny T. Je to doba, za kterou se rozpadne právě polovina jader sledovaného radioizotopu. Ze zbývající poloviny se za další poločas přeměny rozpadne opět polovina jader atd.

Pro existenci života na Zemi je výskyt oxidu uhličitého (CO₂) v ovzduší naprosto nezbytný. Tento plyn se totiž významně podílí na přirozeném skleníkovém efektu atmosféry, jenž na zemském povrchu vytváří vhodné teplotní podmínky pro život. Jeho současný nárůst však způsobuje zesílení skleníkového efektu, jehož důsledkem je tolik diskutované nežádoucí globální oteplování.

Měření teploty v posledním století ukazuje, že průměrná teplota na severní zemské polokouli stoupá. Je toto oteplování něco neobvyklého, nebo se jedná o zcela běžný jev? Bylo zaviněné člověkem? Je v lidských silách toto oteplování zastavit a zamezit tak případné klimatické katastrofě nebo se k žádné katastrofě vlastně neschyluje?

Dnešní svět je zaplněn informačními technologiemi. Ty potřebují energii. Jsou to dva fenomény, které jsou součástí našeho každodenního života. V době jen málo vzdálené tomu tak nebylo. Za počátek historie energetiky v českých zemích lze považovat rok 1889, kdy byla instalací dynama v Žižkovské plynárně uvedena do provozu první veřejná elektrárna. Ale najít podobné datum pro první využívání informačních technologií u nás, a nejen v energetice, není vůbec snadné.