Při hledání řešení energetických problémů lidstva se v poslední době ve světě objevila řada netradičních projektů. Izraelský kibuc Yahel nedaleko Rudého moře používá k levnému ukládání sluneční energie vzduchové baterie. Americký start-up Ubiquitous Energy chce opatřit okna mrakodrapů fólií, která funguje podobně jako fotovoltaické panely. Britský gigant BP hodlá využít městské budovy jako virtuální elektrárny a společnost DST Innovation z Walesu chystá výstavbu celého zeleného města, jehož součástí bude kromě solárních elektráren i přílivová laguna.

Nizozemská nadace vědeckých výzkumných ústavů, NWO-I, se oficiálně stala třetím členem Evropské gravitační observatoře (EGO) spolu se zakládajícími členy EGO CNRS a INFN. NWO-I řídí Nikhef, nizozemský národní institut pro subatomární fyziku, který již mnoho let přispívá svými zdroji a výzkumníky k experimentu Virgo, jednomu ze tří největších a nejcitlivějších detektorů gravitačních vln na světě.

Dálkově řízený podvodní robot poprvé v historii pročesal tajemné hlubiny dna horní nádrže přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích. Proč vlastně ponorka? Rezervoár, který pojme až půl milionu kubíků vody, totiž nesmí být nikdy úplně vypuštěn, aby nevyschla jílová těsnící vrstva. Informace získané vyhodnocením záběrů využijí energetici při provozu a údržbě nádrže.

Tokamak ITER, který se staví ve Francii, by měl uvolňovat fúzní výkon 500 MW. Ve vakuové komoře, kde budou probíhat termojaderné reakce v plazmatu, se nesmí horké plazma dotknout vnitřní stěny komory. Tomu budou bránit magnetická pole. Pokud se tak přece jen stane, plazma se ochladí a stěna se může poškodit. Ideální by bylo stěnu po každém výstřelu zkontrolovat.

Kanadská mediální společnost BanklessTimes představila výsledky výzkumu týkající se „záření“ z mobilních telefonů. Všechny telefony emitují určitou úroveň rádiového záření (RF) a dodnes neexistuje důkaz, že by RF záření bylo pro člověka škodlivé. Jako rádiové vlny se označují elektromagnetické vlny o délce od milimetrů až po stovky metrů. Užívají se pro přenos informací pomocí rádiového vysílání, televize, mobilních telefonů, amatérských rádiových přenosů atd. Výzkum seřadil různé smartphony podle úrovně vyzařování.

Stavba druhého štěpného jaderného reaktoru Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) pokračuje. Ve středu 20. dubna 2022 byla usazena reaktorová nádoba, následovat bude montáž dalších součástí a osazení všemi řídicími, monitorovacími a regulačními prvky a ještě před koncem roku by měl být reaktor VR-2 uveden do provozu. Stane se tak desátým štěpným jaderným reaktorem v České republice.