Zajímá Tě fyzika a přidružené přírodní vědy? Rád přemýšlíš o původu a fungování různých přírodních a fyzikálních jevů na Zemi i ve vesmíru? Chceš zdokonalit své kritické a fyzikální myšlení? Pak je FYKOS právě pro Tebe! 

FYKOS (Fyzikální Korespondenční Seminář) je soutěž probíhající celý školní rok. Každý soutěžící dostane postupně k  řešení 6 sérií fyzikálních problémů. Soutěž je určena všem zájemcům ze všech ročníků a typů středních škol kdekoli na světě. Spolu s dalšími akcemi jej organizují převážně studenti Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v  Praze (MFF UK). 

Tokamak T15 se na výsluní výzkumu termojaderné fúze příliš netlačil, nebo spíše se tam nedostal. Údajně měl pomáhat programu ITER jako řada tokamaků v partnerských státech projektu. Ovšem jeho popularita se s tokamaky JET, ASDEX U, ToreSupra, EAST, KSTAR, DIIID nedala srovnávat. Určitě také proto, že v roce 2002 byla jeho činnost kvůli nedostatku financí ukončena. Samotného mě překvapilo, že byl T-15 supravodivý (a to si cením toho, že o tokamacích něco vím!) –teprve druhý supravodivý ruský tokamak po legendárním T-7 ze šedesátých let, který byl tehdy prvním supravodivým tokamakem na světě. Šedesát tři let poté, co tým z Kurčatovova institutu v Moskvě postavil první tokamak na světě, bude možné zahájit experimenty na novém ruském stroji T-15 MD. Toto všestranné zařízení dnes střední velikosti (jeho vzor T-15 byl tehdy největší na světě) je navrženo tak, aby nejen podporovalo přípravy na provoz ITER. Je to v posledních dvaceti letech konečně nový ruský tokamak. I když zas tak úplně nový není.

Tradiční udílení Cen Josefa Hlávky za původní vědeckou a odbornou literaturu publikovanou v České republice, jež je společnou slavností Nadace Českého literárního fondu a Hlávkova Nadání, hostila již podruhé restaurace Hlávkův dvůr v pražské Vodičkově ulici. V pondělí 28. června 2021 měla slavnostní událost v tomto komornějším prostředí Hlávkových nadačních domů opět skvělou atmosféru, byť stálým účastníkům trochu chybí stylové prostory lužanského zámečku s předáváním cen v sále Českého kvarteta, koncertem v zámecké kapli a osvěžením ve stínu vzrostlých stromů v zahradě. To však vůbec nic nemění na kvalitě a výjimečnosti oceňovaných publikací, kdy porota vybírá vítězná díla z prací publikovaných v předcházejícím roce, aktuálně tedy 2020, a přihlášených do čtyř vědních kategorií, jimiž jsou oblasti věd společenských, věd o neživé přírodě i o přírodě živé a v neposlední řadě do letos mimořádně bohatě a kvalitně obeslaných věd lékařských. Vítězství v každé kategorii je spojeno také s finanční odměnou ve výši 50.000 korun.

S rozvojem elektrické mobility se zvyšují bezpečnostní a technologická očekávání, která zákazníci na elektromobily kladou. Výrobci proto musejí stále rychleji reagovat na vývoj trhu, na různé regulace a také na výrazný tlak na snížení ceny elektromobilů. Celosvětová poptávka po elektrických vozidlech roste: ve třetím čtvrtletí loňského roku například oproti roku předešlému vzrostl počet registrovaných elektromobilů v Evropě o 211 % na celkových 274 000. Očekává se, že v roce 2022 bude více než 20 % všech vozidel prodaných v Evropě elektrických.

Uprostřed tokamakové jámy vyrostl minulý rok impozantní nástroj skládající se z centrálního sloupu a devíti radiálních paprsků, který téměř připomíná dětský řetízkový kolotoč. Až na to, že místo sedaček obsazených povykujícími dětmi budou na jednotlivých ramenech zavěšeny sektory vakuové komory tokamaku o hmotnosti mnoha tun. Každý sektor k sobě přivine dvě cívky toroidálního pole. Centrální sloup bude podporovat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby (podsestava: sektor vakuové nádoby, dvě cívky toroidálního pole, stínění) během montáže, dokud nebudou všechny spojeny a svařeny do tvaru gigantického torusu.

Vytvořit silný laserový svazek, ale současně nepoškodit zařízení, ve kterém vzniká – to je hlavním úkolem Denisy Štěpánkové v laboratořích laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech. Denisa se do prestižního výzkumného centra poprvé dostala už ve druhém ročníku studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes se zde v rámci doktorského studia zabývá vývojem kilowattového pikosekundového laserového zesilovače. O vysokovýkonné lasery mají velký zájem průmyslové firmy.