Malá výkonem, ale velká svým potenciálem. Na nové fotovoltaické elektrárně v Ledvicích zkouší ČEZ vlastnosti a vhodnost různých typů panelů, které chce po vyhodnocení nasazovat v připravovaných velkých solárních parcích. Úhrnný výkon těchto zdrojů, kterými přispěje k plnění klimatických cílů a závazků České republiky, by měl v příštích 10 letech dosáhnout tisíců MW. Už letos na jaře začne dodávat bezemisní elektřinu do sítě první velká elektrárna využívající energii slunečního záření umístěná na zastřešeném parkovišti dukovanské jaderné elektrárny. Vůbec největší solární instalace za posledních 10 let o výkonu 2,3 MW pak vznikne na střechách automobilky Škoda Auto. Postaví ji ČEZ ESCO.

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom dokončila druhou etapu vývoje ruského tolerantního paliva, díky kterému jaderné elektrárny dosáhnou nové úrovně bezpečnosti. Tolerantní palivo má vyšší odolnost vůči haváriím a delší dobu vydrží v bezpečném stavu i při výpadku chlazení. (O americkém palivu tolerantním k haváriím jsme již psali zde)

Poté, co prošel řadou přísných testů, získal první ze sedmi modulů supravodivých magnetů, které budou tvořit „pulsující srdce“ mezinárodního fúzního reaktoru ITER, hodnocení „schopen, bez vady“. V General Atomics Magnet Technologies Center v San Diegu v Kalifornii se vyrábí několik centrálních solenoidových modulů. Modul postavený v San Diegu společností General Atomics pod vedením americké části projektu ITER se sídlem v ORNL, koncem toho roku zamíří do Francie, kde probíhá montáž tokamaku ITER. V pravý čas bude následovat šest zbývajících modulů (jeden je náhradní), které se nyní vyrábějí a které dohromady vytvoří centrální solenoid, jeden z nejsložitějších a nejnáročnějších magnetických systémů, jaký byl kdy vyroben.

Lithium-iontové akumulátory patří k nejvyužívanějším typům baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, čímž bude strmě přibývat i baterií vysloužilých. Tak jako všechny staré baterie jsou i nepotřebné Li-Ion akumulátory nebezpečným elektroodpadem a výraznou hrozbou pro životní prostředí. Již nyní je nutné intenzivně plánovat podporu jejich recyklace.

Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO₂ se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich rytmus výroby je ale značně nepravidelný, takže už dnes ohrožují stabilitu přenosových sítí. Jedním z řešení, jak sítě stabilizovat a s energií rozumně hospodařit, je použití různých metod ukládání energie. Pokročilým technologiím akumulace se intenzivně věnuje i Skupina ÚJV, některé z nich nedávno vložila do originálního konceptu tzv. bezemisní teplárny. Pilotní zařízení tohoto typu by v Řeži mělo vzniknout do 10 let.

Vydlážděná či vybetonovaná prostranství a minimum zeleně. To je problém, který trápí řadu měst. Taková místa totiž akumulují obrovské množství tepla, jež následně vyzařují. Teploty v centrech měst jsou pak oproti okolním lokalitám vyšší, v noci může rozdíl činit až 7 °C! Řešením je výsadba nové zeleně a využívání zelených střech a fasád.