Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali biomasu jako hmotnost uhlíku v živých organizmech. Do biomasy tedy zahrnují životně důležité molekuly, např. proteiny nebo DNA, ale nepočítají vodu, které živé organizmy obsahují obvykle více než 60 %. Dospěli k závěru, že na Zemi je v živých organizmech celkem 550 000 milionů tun uhlíku (Mt C).  Pro srovnání: voda v relativně malém jezeře Erie v Severní Americe má přibližně stejnou hmotnost. Výzkum je založen na stovkách studií.

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100. výročí vzniku Československa. Pojďme se pro zajímavost podívat, jak válku reflektoval jeden z populárních fyzikálních časopisů v Americe.

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska. Experimenty byly připraveny pro získávání dat ve stratosféře, což je vrstva atmosféry ve výše 11 až 50 kilometrů. Balón vypuštěný ze slovenského letiště v Malých Bieliciach nakonec dosáhl celkové výšky 32 663 metrů.

Česká kosmická kancelář nabízí veřejnosti, studentům, učitelům a školám nové přednášky a nové aktivity. Zapojte se!

V ideálním světě 3D výkresů jsou rozměry komponent předem dané a části pasují dohromady jako čepy a ozubená kolečka v drahých náramkových hodinkách. Reálný svět - dokonce i vysoce přesný svět tokamaku ITER - je jiný: minimálním odchylkám během výrobního procesu se nedá vyhnout, zvláště pokud jsou komponenty vysoké jako šestipodlažní budova...

Cukr získaný z rostlin zřejmě nebude tím prvním, co vám vytane na mysli, když přijde řeč na nejnovější a nejslibnější léčiva. Bez určitého typu cukru by však bylo velice obtížné vyrobit novou třídu revolučních prostředků zvaných biofarmaceutika, která lze použít na nejrůznější nemoci od cukrovky, přes rakovinu a poruchy imunity až po artritidu. Na rozdíl od tradičních farmaceutik jsou biofarmaceutika produkty živých organismů. Vytváří je geneticky modifikované bakterie nebo speciální buňky kultivované v zařízení zvaném bioreaktor.