Rozhovory

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.

Miroslav Kudrna pracuje více než 19 let v Portugalsku pro firmu která vyrábí foliovníky (skleníky, kde je sklo nahrazené folií) a kovové haly. Při své práci přemýšlí a dívá se kolem sebe. A napadají ho všelijaké věci: například jak pomoci zemědělcům pro které foliovníky vyrábí, aby si na svém pozemku více vydělali, aniž by jim to přineslo práci navíc. Jedno z řešení je propojit pěstování potravin s výrobou energie. Na dálku jsme s ním udělali on-line rozhovor o jeho vizích.

Mezi turisticky nejvyhledávanější místa v Německu patří Heidelberg, historické město s nejstarší univerzitou na území dnešního Německa a spoustou výzkumných institucí. Jen pár kilometrů od středu města se v kopci nad širokou rýnskou nížinou ukrývá ve vysokých stromech areál Evropské molekulárně biologické laboratoře. A právě ve zdejší Laboratoři GeneCore, čili Genomic Core Facility, jsem se setkala s českým technikem Janem Provazníkem.

„Před žádnou, žádnou záhadou / své šíje neskloníme, / o nebes klenby nejzazší / svým duchem zazvoníme.“ Víte, odkud jsou tyto optimistické verše? Před 170 lety je napsal nadšený astronom – proslulý spisovatel Jan Neruda ve své sbírce Písně kosmické. Tenkrát nemohl tušit, že se jeho sbírka do kosmu opravdu dostane. A jestliže v jiné básni učený žabák otevírá tvrdé lebi žabám v kaluži: ‚Vysvětloval jim oblohu, / líčil ty světlé drtky, / mluvil o pánech hvězdářích, / zove je „Světa krtky“‘, pak vězte, že i krtek, byť plyšový, podnikl vesmírnou misi. Za oběma zmíněnými českými vyslanci stojí usměvavá elegantní žena Indira Feustelová.

Jaké je to být pilotem akrobatického speciálu nám přiblíží dvojnásobný mistr české republiky v akrobacii, air-show pilot, člen národního týmu reprezentace v bezmotorové akrobacii Aeroklubu České republiky, letecký akrobat David Beneš. Jeho život vzhůru nohama za kniplem kluzáku mu v kategorii akrobacie kluzáků v roce 2015 přinesl stříbrnou medaili v týmových výsledcích a ve světové špičce dvanácté místo.

Na téma dalšího osudu jaderných odpadů jsme si povídali s paní Ilonou Pospíškovou ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Paní Ilona vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI), obor jaderně chemické inženýrství. V současné době působí v SÚRAO jako vedoucí úseku, který se zabývá zajištěním a koordinací výzkumných, inženýrských a projektových činností potřebných pro přípravu a výstavbu hlubinného úložiště. Příkladem jsou například projekty skladů použitého jaderného paliva v Jaderné elektrárně Dukovany v Jaderné elektrárně Temelín, nebo úvodní projekt dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Co se tedy v dané oblasti chystá?