Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Golem učí budoucí hvězdy jaderné energetiky

V péči Vojtěcha Svobody jsou nejen studenti na ČVUT, ale i tokamak Golem. V republice máme pouze dvě funkční zařízení, na nichž může probíhat termojaderná fúze. Pod vedením Vojtěcha Svobody jsme si zkusili vlastní výboj a položili mu několik otázek.

Podílí se na CENElíNu

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.

Konzervuje ionizujícím zářením

Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření

Poklady z elektroodpadu

Zpětný odběr starých elektrospotřebičů už u nás funguje 8 let. Přesto dvě třetiny lidí třídění tohoto nebezpečného a současně cenného odpadu nevěnují pozornost. S argumentem „stejně se to všechno sveze na jednu hromadu“ tak končí řada elektrospotřebičů v komunálním odpadu, a to přesto, že z nich lze použít řadu součástek či kovů, včetně např. zlata. Téma recyklace elektroodpadu v České republice nám přiblížil ředitel kolektivního systému REMA Systém, Petr Kubernát.

Ať to šplouchá, říká Treska

Znáte tresku s velkým „T“ na začátku? Pokud ne, vězte, že je to partička mladých studentů technického zaměření z Plzně, která svým elánem boří pódia a dobývá srdce všech svých fanoušků. Je finalistou soutěže Elektrika je cool a kromě hudby ji – jak jinak – zajímá i technika.

Kontrolní fyzik Julie Krsková

Cesta k pozici kontrolní fyzik – přesněji řečeno technoložka reaktorové fyziky v Jaderné elektrárně Dukovany – začala pro Julii studiem oboru Radiační ochrana na Jaderné fakultě ČVUT v Praze, oboru Odpadové hospodářství na České zemědělské univerzitě. Spolu s kolegyní Monikou Mervartovou a Martou Soukupovou z Jaderné elektrárny Temelín je jediná z žen působící na této pozici v ČR. Absolvovala půlroční stáž ve španělské Valencii a dva roky pracovala ve Státním ústavu radiační ochrany. V současnosti se věnuje také doktorandskému studiu na FEL ČVUT. V roce 2011 se zúčastnila mezinárodní soutěže žen pracujících v jaderné energetice pořádané EdF spolu s WIN (Women in Nuclear) France a WIN Europe, s názvem „Fem’Energia 2011“. A vyhrála!

... 1 2 3 4 5 6 ...

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail