Rozhovory

V dnešním rozhovoru budu čelit významné přesile - na jednu tazatelku šest odpovídajících! Třípól zpovídá absolventky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, které vytvořily společný projekt o nukleární medicíně, onkologii a radioterapii nazvaný Aurora_cz. Projekt Aurora_cz se zrodil pod křídly pražské sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS) Young Minds. Young Minds je mezinárodním projektem jehož se účastní 18 zemí po celém světě. Tým projektu Aurora_cz se skládá ze šesti dam a dívek - experimentálních jaderných a částicových fyziček Anežky Kabátové a Jany Crkovské a z radiologických fyziček Anny Jelínek Michaelidesové, Markéty Farníkové, Petry Osmančíkové a Barbory Drškové.

Problémy jaderného průmyslu přicházejí zvnějšku. Jaderný průmysl je musí překonat, aby pomohl řešit existenciální hrozbu klimatických změn. Na tom se shodli panelisté konference Nuclear Energy and its Future pořádané agenturou Reuters Next 11. ledna 2021. Mezi výzvy patří: tvrzení, že jaderná energie je zastaralá technologie; náklady na financování; tržní design; politické změny; vnímaná konkurence s obnovitelnou energií a mylné představy veřejnosti o radioaktivním odpadu.

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.

Miroslav Kudrna pracuje více než 19 let v Portugalsku pro firmu která vyrábí foliovníky (skleníky, kde je sklo nahrazené folií) a kovové haly. Při své práci přemýšlí a dívá se kolem sebe. A napadají ho všelijaké věci: například jak pomoci zemědělcům pro které foliovníky vyrábí, aby si na svém pozemku více vydělali, aniž by jim to přineslo práci navíc. Jedno z řešení je propojit pěstování potravin s výrobou energie. Na dálku jsme s ním udělali on-line rozhovor o jeho vizích.

Mezi turisticky nejvyhledávanější místa v Německu patří Heidelberg, historické město s nejstarší univerzitou na území dnešního Německa a spoustou výzkumných institucí. Jen pár kilometrů od středu města se v kopci nad širokou rýnskou nížinou ukrývá ve vysokých stromech areál Evropské molekulárně biologické laboratoře. A právě ve zdejší Laboratoři GeneCore, čili Genomic Core Facility, jsem se setkala s českým technikem Janem Provazníkem.

„Před žádnou, žádnou záhadou / své šíje neskloníme, / o nebes klenby nejzazší / svým duchem zazvoníme.“ Víte, odkud jsou tyto optimistické verše? Před 170 lety je napsal nadšený astronom – proslulý spisovatel Jan Neruda ve své sbírce Písně kosmické. Tenkrát nemohl tušit, že se jeho sbírka do kosmu opravdu dostane. A jestliže v jiné básni učený žabák otevírá tvrdé lebi žabám v kaluži: ‚Vysvětloval jim oblohu, / líčil ty světlé drtky, / mluvil o pánech hvězdářích, / zove je „Světa krtky“‘, pak vězte, že i krtek, byť plyšový, podnikl vesmírnou misi. Za oběma zmíněnými českými vyslanci stojí usměvavá elegantní žena Indira Feustelová.