Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Dárce kostní dřeně z Temelína

Marek Kurfiřt je sympatický mladý absolvent Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2000 pracuje v Jaderné elektrárně Temelín v laboratoři radiační kontroly. Jeho specializace nic nezměnila na faktu, že 28x daroval krev, 4x krevní plasmu a jednou dokonce kostní dřeň. Práce v laboratoři a dárcovství byly hlavními tématy krátkého rozhovoru.

Kateřina Demjančuková – odbornice na seismiku jaderných elektráren

Seismicita v oblasti jaderných elektráren zajímá Kateřinu od dob jejích vysokoškolských studií. Má za sebou řadu zahraničních stáží, které jí umožnily dobře se v oboru zorientovat a připravit se na start ke skvělé profesní kariéře. Naše otázky směřovaly nejen k seismicitě, ale i obecně k problematice bezpečnosti jaderných elektráren.

Jaderná chemička Hana Urbanová

Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.“

Adéla Křepelová – z FJFI do švýcarského výzkumného centra

Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.

Materialistka Klára Dalíková se upsala vědě

Klára Dalíková o sobě říká, že jejím přáním je přispět svou prací k rozvoji české vědy a k popularizaci technických věd, které jsou pro českou společnost klíčové. Po absolvování Fakulty strojní ZČU v Plzni v roce 2003 následovalo doktorandské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Dnes pracuje ve společnosti Centrum výzkumu Řež s. r. o. na pozici koordinátorky externí spolupráce a současně působí na FJFI ČVUT v Praze, kde se podílí na vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti katedry materiálů.

Jaderná personalistka Jarmila Horáková

Lidé stárnou, generace se střídají. Výjimkou není ani generace energetiků. Vzhledem k tomu, že se na studium technických oborů netvoří přímo fronty, mají to někdy personalisté těžké. Jednou z nich je i Jarmila Horáková, která dnes stojí před velkou výzvou – zajistit generační obměnu personálu Jaderné elektrárny Dukovany. Tuto elektrárnu zná doslova „nazpaměť“, pracuje v  ní již od roku 1984.

... 1 2 3 4 5 6 ...

Nejnovější články

Sto let od úmrtí ruského botanika, fyziologa, biochemika a zakladatele chromatografie

Za zakladatele chromatografie se všeobecně považuje ruský přírodovědec Michail Semjonovič Cvět, kterému se v roce 1903 podařilo rozdělit listové pigmenty. Je proto záhodno, abychom si právě letos po uplynutí 100 let od jeho smrti znovu připomněli osobnost ...

Nový druh magnetu

Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin.

Biocev, mitochondrie a nádory

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům.

S.A.W.E.R. může změnit poušť v úrodnou krajinu

Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru.

Inerciální udržení – lasery a urychlovače

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail