Co si představíte pod zaměstnáním „operátor na jaderné elektrárně“? Oslovili jsme tři mladé lidi, kteří se připravují nebo již tuto profesi vykonávají. Petr Janeček a Jan Fryčar jsou z elektrárny Dukovany, Ondřej Grepl z Temelína.
Absolventka jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (FF MU) zakotvila v energetice. Ptáte se, na co potřebuje energetika psychologa? To byste se divili! Dokonce velmi specializovaného psychologa.
Doktor Jiří Grygar, člen redakční rady Třetího pólu, se stal novým předsedou Učené společnosti. Za všechny naše čtenáře mu ze srdce blahopřejeme a hned jsme mu položili několik otázek.
Protože Třetí pól je časopisem vzdělávacího programu ČEZ a tato energetická společnost má nového pana generálního ředitele, položili jsme mu pár otázek.
Už po třetí se letos pořádala soutěž Cena ČEZu o nejlepší diplomovou a doktorandskou práci. Odborná porota rozhodla o tom, že nejlepší diplomku napsal Václav Král z ČVUT. Ačkoli patří jako všichni Češi mezi suchozemce, jeho diplomová práce pojednává o přílivových elektrárnách. U moře se prý ale zabydlet nehodlá, alespoň prozatím...
Zájem o věc, možná i trocha příslovečného štěstí – ale především cílevědomost a velké úsilí mohou přinést ovoce už velmi mladým vědcům, jako například Mgr. Heleně Havlíkové z Endokrinologického ústavu v Praze. Promovala teprve v roce 2000, ale už si zasloužila prestižní ocenění, kterým by jistě nepohrdl žádný vědec: letos na jaře získala cenu Učené společnosti České republiky pro mladé vědecké pracovníky.
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
