Co si představíte pod zaměstnáním „operátor na jaderné elektrárně“? Oslovili jsme tři mladé lidi, kteří se připravují nebo již tuto profesi vykonávají. Petr Janeček a Jan Fryčar jsou z elektrárny Dukovany, Ondřej Grepl z Temelína.
Absolventka jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (FF MU) zakotvila v energetice. Ptáte se, na co potřebuje energetika psychologa? To byste se divili! Dokonce velmi specializovaného psychologa.
Doktor Jiří Grygar, člen redakční rady Třetího pólu, se stal novým předsedou Učené společnosti. Za všechny naše čtenáře mu ze srdce blahopřejeme a hned jsme mu položili několik otázek.
Protože Třetí pól je časopisem vzdělávacího programu ČEZ a tato energetická společnost má nového pana generálního ředitele, položili jsme mu pár otázek.
Už po třetí se letos pořádala soutěž Cena ČEZu o nejlepší diplomovou a doktorandskou práci. Odborná porota rozhodla o tom, že nejlepší diplomku napsal Václav Král z ČVUT. Ačkoli patří jako všichni Češi mezi suchozemce, jeho diplomová práce pojednává o přílivových elektrárnách. U moře se prý ale zabydlet nehodlá, alespoň prozatím...
Zájem o věc, možná i trocha příslovečného štěstí – ale především cílevědomost a velké úsilí mohou přinést ovoce už velmi mladým vědcům, jako například Mgr. Heleně Havlíkové z Endokrinologického ústavu v Praze. Promovala teprve v roce 2000, ale už si zasloužila prestižní ocenění, kterým by jistě nepohrdl žádný vědec: letos na jaře získala cenu Učené společnosti České republiky pro mladé vědecké pracovníky.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
