Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.
Uplynulo již deset let od chvíle, kdy první lidé stanuli na povrchu Marsu – rudé planety, planety boha války a jak jsme jí ještě v průběhu tisíciletí říkali. Je tedy na čase emoce, které se tehdy okolo ní rozpoutaly, odložit do popelnice* a ohlédnout se zpátky, po tak dlouhém odstupu střízlivě a v klidu.
„Frede?“ „Ano, Johny.“ „Frede, jestli teda opravdu míříme do Bruselu, měli bychom vzít vodík v Plzni. Je tam nejlevnější.“ „Nebudou ho mít v Maastrichtu ještě za míň?“
Zatímco největšími technickými revolucemi dvacátého století byly mobilní telefony a internet, ve století jedenadvacátém – jakkoliv za sebou máme jen jeho první třetinu – to rozhodně bude virtuální realita a elektronické peníze.
Skupina konstruktérů a vývojářů pod soutěžním názvem Blue Team z Robotic Infantry Inc. z Berkeley sestrojila stroj GhostRider, se kterým chtěla vyhrát v soutěži robotů DARPA Grand Challenge. Měli ale smůlu.
„A koukej už spát!“ Chlapec položil poslušně svou střapatou hlavu na polštář a zavřel oči. Matka ještě jedním pohledem zkontrolovala stav pokojíku – na to, že ho obýval dvanáctiletý kluk, byl celkem uspokojující – zhasla a zavřela za sebou dveře.
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
