Sci-fi

Virtuální realita je už staletí a možná tisíciletí součástí našeho života. To jen počítače jí daly další rozměr a vdechly jí nový život. Byla by ale škoda zapomenout, odkud se vzala.

Farmaceutický výzkum často dosáhne zajímavých výsledků - ovšem jako vedlejší produkt vývoje soustředěného na úplně něco jiného. Lékaři byli příjemně překvapeni účinky Memorinu, léku zlepšujícího paměť - jenže pak zjistili, že jeho vynikající klinické účinky jsou založeny na něčem úplně jiném.

Gratulujeme vítězům! Jarní literární soutěž Třetího pólu o nejlepší sci-fi povídku a nejlepší reportáž z technického provozu zná své vítěze. Porota složená z členů obou redakčních rad – studentské i dospělácké – rozhodla takto: bundu Duhové energie dostává Jiří Šperk za reportáž o Vchynicko-Tetovském plavebním kanále a Iva Zymáková za reportáž o výzkumném ústavu v Řeži u Prahy. Sci-fi povídky jsme ocenili tři: Drahá Jenifer od Vladimíra Weinzettla, Vražda doktora Ballbiggera od Davida Hány a Homo Sapiens Diencephalon od Ivana Burdy. Všichni soutěžící dostali také knihu z nakladatelství Akademie věd Jádro, cesta do nitra hmoty. A těšte se, brzy pro vás vymyslíme další soutěž!

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

Až budete při tuhém mrazu přidávat topení na vyšší výkon, zkuste alespoň ve své mysli poděkovat lidské lenosti, která popohnala pokrok, a vy už tudíž nemusíte chodit do lesa pro dříví, abyste měli doma teplo.

Zpráva o narození klonované ovce Dolly obletěla v roce 1997 celý svět hned několikrát a svítila z hlavních stránek novin – tento rok bude symbolickým počátkem jednoho celého vědního oboru. Porozumění genomu totiž umožní nikoliv odhadovat či předvídat, ale vypočítávat vlastnosti potomka. A také tyto vlastnosti připravovat.