Rubriky

Víte, že všichni termiti na světě váží dohromady tolik, kolik všichni lidé PLUS všichni mravenci dohromady? A že vyprodukují tolik skleníkových plynů, že by bez termitů klesla globální teplota o pěkných pár stupňů? A víte, že sebevražedné atentátníky nevynalezli jen lidé, ale že se termiti při napadení obětují pro společenství a jednoduše vybouchnou? O fascinujícím světě termitů vypráví doc. Jan Šobotník ve filmu koprodukovaném Českou zemědělskou univerzitou „Svět podle termitů“, který 19. 10. vyhrál letošní Velkou cenu LSFF 2017 (Life Sciences Film Festival) spojenou s finanční odměnou 3 000 eur. Trajler k filmu najdete např. zde: https://www.facebook.com/svetpodletermitu/, celý film uvidíte v Hradci Králové na LesFest 2017 začátkem prosince.

V Třebíči, Dobročicích a Lošticích dostatečně nezasakuje dešťová voda na veřejných prostranstvích, ve Starém Městě potřebují řešit odpadní vody a Černošice zase zlobí přívalové srážky. Celkem devět obcí se rozhodlo přihlásit zadání do soutěže Pro vodu a čekají na návrhy kreativců, jak se s potížemi vypořádat. Ti mohou nápady registrovat do 31. ledna 2018 na webu www.soutezprovodu.cz a získat finanční odměnu. Sedmý ročník pořádá Nadace Partnerství pod záštitou ministra životního prostředí za podpory Státního fondu životního prostředí ČR a společnosti Nestlé.

Přemýšleli jste někdy o tom, zda i rostliny spolu komunikují? Na letošním Festivalu filmů LSFF (Live Sciences Film Festival) pořádaném Českou zemědělskou univerzitou získal Cenu Fakulty lesnické a dřevařské film Inteligentní stromy režisérů Julie Dordel a Guida Tölkea. Porota ocenila film za mimořádně inspirativní interpretaci nejnovějších vědeckých výzkumů v oblasti komunikace rostlin, která může přinést zásadní změny do vztahů mezi lesem a těmi, kdo o něj pečují. Ve filmu „Inteligentní stromy“ zaznívají slova, která většinou v souvislosti se dřevem neslýcháme: přátelství, rodina, matka, city. Poslední výzkumy totiž ukazují, že rčení „necitelný jako kus dřeva“ je holý nesmysl: stromy toho totiž cítí víc, než si dokážeme představit… Trailer k filmu najdete na https://www.youtube.com/watch?v=T0_mCN51PmA, celý snímek můžete shlédnout na filmovém festivalu LesFest v Hradci Králové začátkem prosince.

Díky nové aplikaci „Jaderné elektrárny 3D“ teď může kdokoliv vyrazit do jaderky na prohlídku nejzajímavějších částí. Detailní podhled do nitra reaktorového sálu, chladicí věže, strojovny či meziskladu paliva si zájemci mohou okořenit teorií, vysvětlením fyzikálních principů či vědomostním kvízem. Aplikace je zdarma ke stažení v prostředí Google Play i AppStore, popř. on-line na portálu www.svetenergie.cz. Doplňuje již existující 3D modely uhelné a vodní elektrárny.

Třicet mladých účastníků stráví v rámci 3. ročníku ČEZ Inovačního maratonu 24 hodin nad řešením konkrétního zadání, které se týká energetických služeb a nových technologií. Do 30. října se mohou přihlásit studenti a čerství absolventi všech vysokých škol, bez ohledu na studijní obor. Na vítěze čeká zajímavá cena, vybraní účastníci mohou získat i pracovní uplatnění.

Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie vědeckého týmu z oddělení fyziky a technologie Bergenské univerzity v Norsku bude vrchol celkové instalované kapacity větrníků a fotovoltaik dosažen už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW, což bude v té době představovat sotva desetinu globální spotřeby energie. Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.  Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) např. předpovídala, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 % a v roce 2050 dokonce 80 %.