Rubriky

Orkán Emma, který se o víkendu 29. 2. - 2. 3. 2008 přehnal přes Českou republiku, pustošil lesy, shazoval střechy a ničil rozvodné sítě. Jen společnosti ČEZ způsobil podle prvních odhadů škody za 150 milionů, další škody vznikly České přenosové ČEPS i ostatním distributorům, např. E.On. Mnoha odběratelům způsobilo přerušení dodávky elektrického proudu z důvodu spadlého vedení velké nepříjemnost. Někteří se, celkem vzato logicky, začali ptát, proč se vedení nezakopává pod zem, ale vede volně krajinou napospas rozmarům počasí.

Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.

Studenti technických vysokých škol! Vypisujeme pro vás další ročník (již devátý) soutěže o nejlepší studentskou vědeckotechnickou práci Cena Nadace ČEZ.

Se zajímavým řešením problematiky obnovitelných zdrojů energie přišla nizozemská firma Ooms Avenhorn Holding. Rozhodla se totiž využít energie z rozpáleného asfaltu. Zařízení nazvané Road Energy Systems® využívá schopnost asfaltového povrchu silnic absorbovat teplo. Absorpční schopnost je podpořena navíc černou barvou asfaltu. Získaná energie se užívá na chlazení budov v létě a vyhřívání v zimě. Firma je první na světě, která takové zařízení uvedla do provozu. V Scharwoude v Nizozemí zahájilo provoz 1. října 2000. Vytápí a chladí čtyři administrativní budovy.

Mohou větrníky dodávat do sítě elektřinu, i když zrovna nevane vítr? Ovšemže nikoli. Pro taková období má energetika k dispozici záložní zdroje, zpravidla plynové nebo uhelné, které vyrovnávají výpadek větrných zdrojů. Zvlášť naléhavá je tato otázka v sousedním Německu, kde instalovaný výkon větrných turbín překročil 20 tisíc megawattů. Pokud se rozběhnou všechny, ohrožuje to stabilitu sítě – a obdobné problémy řeší dispečeři i ve chvíli, kdy vítr ustane.

Pouhé jedno procento slunečního záření dopadajícího na Zemi by stačilo, aby celá Evropa měla dostatek elektřiny a tepla. Zatím se ale energie Slunce podílí na celkové produkci elektřiny zanedbatelnými dvěma setinami procenta.