Rubriky

Článků v rubrice: 20

Plníme přání aneb podporujeme čtyřnohé asistenty

Lidem s různými postiženími dokáží výborně usnadňovat život asistenční pejsci – jsou to nejen společníci, ale hlavně pomocníci, pečovatelé a dokonce určitým způsobem zvládnou i zdravotní dozor. Co všechno se musí psí asistent naučit a jak posléze žije se svým „novým člověkem“? S takovými otázkami jsem vyrazila do pražského Motola, kde sídlí společnost Helppes. Ředitelka „psí univerzity“ Zuzana Daušová jen dokončí v počítači nějakou práci, než si sedneme, abychom se dobraly k odpovědím.

Vesmírný ohňostroj nad Čeljabinskem

Nad Uralem došlo letos 15. února k netradičnímu nebeskému úkazu, jaký nemá v moderní době z hlediska počtu pozorovatelů obdoby (i když šlo o průlet co do velikosti nepříliš velkého tělesa, ke kterému nad povrchem Země dochází několikrát do roka). Nebe s patřičným rachotem proťaly žhavé létavice – zbytek meteoroidu, který v atmosféře explodoval a jehož průlet atmosférou vyvolal tlakovou vlnu. Ta nadělala značnou škodu a ruský Čeljabinsk se stal rázem centrem pozornosti celého světa. Samozřejmě se ihned vyrojila spousta spikleneckých teorií, cože se vlastně stalo. A co tedy? Na Zemi spadl největší zaznamenaný objekt od roku 1908, kdy přilétl tzv. Tunguzský meteorit.

Stačí koukat kolem sebe a nelenošit

Kdo by do něj řekl, že mu to až tak pálí! Na první pohled kluk/mladý muž jako každý jiný. Ve škole měl rád fyziku, ale taky kdejaký sport – airsoft, baseball, fotbal, tenis… Ondra přiznává, že k většímu mimoškolnímu zapojení do fyziky ho vlastně dotlačil taťka. Našel si projekt Otevřená věda II a v jeho rámci se zapojil do zkoumání termoelektrických materiálů v podobě kvantových vrstev a supermřížky v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. Tam také vznikla práce Ondřeje Borovce Termoelektrické materiály a krystalická supermřížka. S ní vyhrál v soutěži středoškolských projektů AMAVET a to ho posunulo k účasti a následně zlaté medaili na I‑SWEEP v Americe.

Džin v lahvích zavřený

V pohádkách můžete vypustit z lahve džina, a ten vám pak bude plnit všechna přání. Jenže v České republice kolovaly a nejspíš stále kolují lahve, v nichž byl uzavřen džin, který přinášel místo opojení smrt, v „lepším“ případě slepotu a celoživotní zdravotní následky. Jmenuje se metylalkohol a není divu, že na jeho dopadení pracují celé pátrací týmy. Při jeho hledání věru není možné otevřít každou lahev; kolik takových jen může čekat ve spížích běžných domácností či skladech různých obchodů? Ne každý je ochoten připustit, že by si přemnoženého černého džina mohl vytáhnout právě on.

Vášeň pro hvězdy i mraky

Snad ani není člověk, který by se nedíval rád na nebe – v noci na hvězdy, ve dne na mraky. Svítící body na temné obloze si řadíme do souhvězdí, v oblacích za dne hledáme podoby lidí, zvířat i fantastické tvary. Fascinují nás zlatem svítící okraje oblačných kup, dramatická bouřková mračna, ale i cáry, kdy člověk pořádně neví, je‑li to mrak nebo mlha. Tyto útvary a úkazy vytvořené vodní párou sledoval a mapoval významný český astronom 20. století Antonín Bečvář.

Umělé klouby po ozáření vydrží déle aneb nové způsoby modifikace polymeru UHMWPE

Když něčemu přijdeme na kloub, znamená to, že jsme buď rozluštili záhadu, nebo jsme alespoň pokročili v jejím odkrývání. Kloub je důležité místo obratu, pohybu, posunu. Klouby dokáží pořádně trápit, zhusta i otravovat život až k nesnesení; jejich vrzání, loupání, bodání nebo nepohyblivost jsou příčinou značných ekonomických ztrát, ale i výnosného byznysu. Přijít na kloub tomu, jak pomoci kloubům, se daří Miroslavu Šloufovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

... 1 2 3 4 ...

Nejnovější články

ITER - pohled shora

Kdo si myslíte, že má největší přehled o tom co se děje na staveništi tisíciletí – na staveništi tokamaku ITER? Generální ředitel? Nebo šéf Rady ITER Arun Srivastava? Velký omyl! Je to muž, který z výšky 85 metrů sleduje z kabiny jeřábu dění pod sebou!

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail