Rubriky

Veřejný prostor v Dejvicích, Vysočanech, ale i na Vinohradech nově připomíná dvě významné osobnosti spjaté s naší historií elektrotechniky – Nikolu Teslu a Emila Kolbena.

Není snad člověka, který by neobdivoval krystaly. Asi nejznámější a nejpomíjivější nám nabízí voda, ať už jako sněhové vločky, jinovatku nebo v nejrůznějších podobách ledu. Však taky symetrii krystalů v ledu sledoval už před čtyřmi stoletími Johannes Kepler. Dech se nám tají nad krásou drahokamů a téměř nevnímáme obyčejné krystaly soli. Dávní učenci využívali k prvním popisům krystalů geometrii, než se počátkem 20. století podařilo nahlédnout do struktury hmoty prostřednictvím rentgenových paprsků. A protože na letošní rok připadá sté výročí zásadních objevů v oblasti difrakce rentgenového záření, vyhlásilo ho UNESCO Mezinárodním rokem krystalografie.

Lidem s různými postiženími dokáží výborně usnadňovat život asistenční pejsci – jsou to nejen společníci, ale hlavně pomocníci, pečovatelé a dokonce určitým způsobem zvládnou i zdravotní dozor. Co všechno se musí psí asistent naučit a jak posléze žije se svým „novým člověkem“? S takovými otázkami jsem vyrazila do pražského Motola, kde sídlí společnost Helppes. Ředitelka „psí univerzity“ Zuzana Daušová jen dokončí v počítači nějakou práci, než si sedneme, abychom se dobraly k odpovědím.

Nad Uralem došlo letos 15. února k netradičnímu nebeskému úkazu, jaký nemá v moderní době z hlediska počtu pozorovatelů obdoby (i když šlo o průlet co do velikosti nepříliš velkého tělesa, ke kterému nad povrchem Země dochází několikrát do roka). Nebe s patřičným rachotem proťaly žhavé létavice – zbytek meteoroidu, který v atmosféře explodoval a jehož průlet atmosférou vyvolal tlakovou vlnu. Ta nadělala značnou škodu a ruský Čeljabinsk se stal rázem centrem pozornosti celého světa. Samozřejmě se ihned vyrojila spousta spikleneckých teorií, cože se vlastně stalo. A co tedy? Na Zemi spadl největší zaznamenaný objekt od roku 1908, kdy přilétl tzv. Tunguzský meteorit.

Kdo by do něj řekl, že mu to až tak pálí! Na první pohled kluk/mladý muž jako každý jiný. Ve škole měl rád fyziku, ale taky kdejaký sport – airsoft, baseball, fotbal, tenis… Ondra přiznává, že k většímu mimoškolnímu zapojení do fyziky ho vlastně dotlačil taťka. Našel si projekt Otevřená věda II a v jeho rámci se zapojil do zkoumání termoelektrických materiálů v podobě kvantových vrstev a supermřížky v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. Tam také vznikla práce Ondřeje Borovce Termoelektrické materiály a krystalická supermřížka. S ní vyhrál v soutěži středoškolských projektů AMAVET a to ho posunulo k účasti a následně zlaté medaili na I‑SWEEP v Americe.

V pohádkách můžete vypustit z lahve džina, a ten vám pak bude plnit všechna přání. Jenže v České republice kolovaly a nejspíš stále kolují lahve, v nichž byl uzavřen džin, který přinášel místo opojení smrt, v „lepším“ případě slepotu a celoživotní zdravotní následky. Jmenuje se metylalkohol a není divu, že na jeho dopadení pracují celé pátrací týmy. Při jeho hledání věru není možné otevřít každou lahev; kolik takových jen může čekat ve spížích běžných domácností či skladech různých obchodů? Ne každý je ochoten připustit, že by si přemnoženého černého džina mohl vytáhnout právě on.