Rubriky

Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, jsou inteligentnější než ti, kteří se na ně spoléhají“. Ale je tomu opravdu tak?

Paradoxně na to dnes umějí nejlépe (byť ne dokonale, protože to asi nikdy nepůjde) odpovědět ti, které obvykle s náboženstvím nespojujeme: vědci. Jak náboženství vzniklo? Je náboženská víra intuitivní, nebo je dána výchovou? Předává se geneticky? Jsou ateisté chytřejší, než věřící?

Jednoduché nové zařízení, které přijde na méně než 1 USD, by mohlo pomoci celosvětovému úsilí o snížení škodlivého znečištění ovzduší emisemi amoniaku. A zároveň zlepšit produkci potravin! Malý plastový nástroj navrhli brazilští vědci ve spolupráci s IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) a FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství). K otestování a potvrzení přesnosti a užitečnosti nástroje byly použity izotopové techniky. Nyní se zavádí v zemědělství, aby pomohl zemím sledovat emise amoniaku jak z rostlinné tak živočišné výroby.

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně odstavovat starší reaktory a jak se budou stavět a připojovat nové kapacity. Projekce se skládají jak z dostupné kapacity (v současné době dodávající elektřinu do sítě), tak z instalované nominální kapacity (dostupné, ale v současné době nedodávají elektřinu do sítě).

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři. Od té doby ji lidé hledají, aniž mají jistotu, zda skutečně existovala, či zda si ji Plato vymyslel. Poslední vítězný křik hledačů zazněl z pobřeží Španělska.

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří. Ale nejen kvůli mineralogické a chemické analýze - také si na nich pochutnávala zvířata a rostliny. Zní to asi divně, nebo legračně, ale je to tak.