Rubriky

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří. Ale nejen kvůli mineralogické a chemické analýze - také si na nich pochutnávala zvířata a rostliny. Zní to asi divně, nebo legračně, ale je to tak.

Jihoafrické Kapské Město nutně potřebuje čerstvou vodu. Nabízí se jedno netradiční řešení: odloupnout kus antarktického ledovce a pomocí tankerů a remorkérů jej přitáhnout až ke břehům Jižní Afriky. Tající voda by pak napojila žíznivé město. Je takový plán proveditelný?

Psi vidí svět zvláštním způsobem. Ale není pravda, že by neviděli barvy, i když se tento omyl široce traduje. Vidí barvy stejně jako jejich páníčkové a paničky, jen nevidí tolik odstínů. Uvádí se, že lidské oko je schopno rozeznat až 10 milionů odstínů - díky třem druhům citlivých detekčních buněk  (čípků) na sítnici, které umožňují rozeznat široké rozpětí vlnových délek viditelného spektra. Psi však mají na sítnici jen dva druhy takových detekčních buněk.

Zatímco ve většině rozvinutých zemí je tuberkulóza pod kontrolou, v rozvojových zemích patří k nejčastějších příčinám úmrtí. Jen v Indonésii se každý rok objeví 360 000 případů onemocnění a odhaduje se, že dalších 600 000 případů ročně zůstane neodhaleno. Detekce tuberkulózy napadající jiné orgány než plíce je obtížná. To se ale brzy změní, protože Národní jaderná agentura Indonésie (BATAN) ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni vyvinula nové radiofarmakum pro včasnou detekci tuberkulózy.

Pro pouštní země s vysokými teplotami, jako např. Kuvajt, je největší starostí zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele. A také zajistit, aby se s vodou dobře hospodařilo. Použití izotopových technik, podporované Mezinárodní agenturu pro atomovou energii ve Vídni, takovým zemím účinně pomáhá v mapování a nalézání nových zdrojů, ověřování kvality vody a v plánování zodpovědného vodohospodářství.