Rubriky

Mezinárodní agentura pro atomovou energii podporuje projekt NUTEC Plastics, který si kromě přesného monitorování a měření výskytu plastů v životním prostředí jadernými technologiemi rovněž klade za cíl snížit množství plastového odpadu pomocí radiačního zpracování vyřazeného plastu a jeho přípravy pro recyklaci na nové materiály a výrobky. „Odhaduje se, že na Filipínách se denně vyprodukuje 61 000 tun pevného odpadu, z čehož až 24 % tvoří plasty,“ říká Carlo Arcilla, ředitel Filipínského institutu jaderného výzkumu (PRNI) na ministerstvu vědy a technologie. „Podle nedávných údajů je země jedním z největších světových přispěvatelů plastového odpadu do oceánů.“

Experti našli pomocí jaderných technik znečistění mikroplasty dokonce už i na Antarktidě. Iniciativa NUclear TECHnology for Controlling Plastic Pollution (NUTEC Plastics) využívá jaderné nástroje a technologie k boji proti globálnímu plastovému znečištění na dvou frontách: v místě zdroje zaváděním nových technologií ke zlepšení recyklace plastů a monitorováním plastového znečištění v oceánu, kde velká část plastového odpadu končí. Experti MAAE NUTEC pracují pro členské země a spolu s nimi, aby se vypořádali s rostoucí hrozbou a zajistili znalosti a kapacity, které potřebují k hodnocení, monitorování a zmírňování plastového znečištění. Průkopnická mise MAAE v Antarktidě našla důkazy o mikroplastovém znečištění v jezerech, na pobřežích a v okolních oceánech. Předběžná zjištění ukazují, jak se znečištění plasty dostalo do všech koutů Země a jak mikroplasty ohrožují zdraví globálního oceánu.

Jako „modrý uhlík“ se dnes označuje organický uhlík zachycený a uložený oceánem ve vegetačních pobřežních ekosystémech – mangrovových lesích, slaniskách nebo loukách s mořskou trávou. V těchto ekosystémech se organický uhlík hromadí v sedimentu, kde pak zůstane na delší dobu uložen. Tyto oceánské biotopy se rozprostírají podél pobřeží, lze je nalézt na všech kontinentech kromě Antarktidy, a pokrývají přibližně 50 milionů hektarů – území téměř dvakrát větší než Spojené království. Ekosystémy modrého uhlíku mají potenciál pomoci lidem a pobřežnímu prostředí zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí.

V provozu je 417 jaderných  energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 375 320 MW_e ve 31 zemích světa.

Ve výstavbě je 63 reaktorů, které  po zprovoznění přinesou  66 100 MW_e  instalovaného výkonu.

Pozastaveno je 23 reaktorů (většina v Japonsku, které vrací do provozu reaktory uzavřené po Fukušimě jen pozvolna a postupně) s instalovaným výkonem 19 687 MW_e.

Restartovány po dočasném odpojení byly naopak 2 reaktory:

ONAGAWA-2, Japonsko, typ BWR, 796 MW_e

SHIMANE-2, Japonsko, typ BWR, 789 MW_e

Trvale odstavené vloni byly:

KURSK-2, typ LWGR, 925 MW_e, Rusko

MAANSHAN-1, typ PWR, 936 MW_e, Taiwan

Byla zahájena výstavba 8 nových reaktorů, všechny typu PWR:

EL DABAA-4, 1 100 MW_e, Egypt

LENINGRAD 2-3, 1 150 MW_e, Rusko

LIANJIANG-2, 1 224 MW_e, Čína

NINGDE-5, 1 200 MW_e, Čína

SHIDAOWAN-1, 1 116 MW_e, Čína

XUDAPU-2, 1 000 MW_e, Čína

ZHANGZHOU-3, 1 129 MW_e, Čína

ZHANGZHOU-4, 1 129 MW_e, Čína

(Za zahájení výstavby se považuje tzv. „lití prvního betonu“ tedy zahájení betonáže základové desky.)

V loňském roce bylo dokončeno a připojeno k síti celkem pět nových bloků:

BARAKAH-4,  Spojené arabské emiráty, typ PWR, 1 310 MW_e

FANGCHENGGANG-4,  Čína, typ PWR, 1 000 MW_e

KAKRAPAR-4, Indie, typ PHWR (těžkovodní reaktor typu Candu), 630 MW_e

VOGTLE-4, USA, typ PWR, 1 117 MW_e

Flamanville-3, Francie, typ EPR (PWR), 1 600 MW_e. (Byl připojen k síti v prosinci 2024 po 13 letech zpoždění, do plného provozu bude uveden v polovině roku 2025.)

Dohromady mají světové reaktory zkušenost už 20 127 reaktorroků provozu.

Podle nového přehledu, který zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v květnu 2024, bylo v databázi incidentů a nelegálního obchodování s jadernými a radioaktivními materiály (Incident and Trafficking Database, ITDB) od roku 1993 hlášeno celkem 4 243 incidentů nelegálních nebo nepovolených činností zahrnujících jaderný a jiný radioaktivní materiál. V roce 2023 nahlásilo 31 států 168 incidentů, což je v souladu s historickými průměry.

Keňská agentura pro jadernou energii (NuPEA) zahájila strategický plán, který má v příštích pěti letech řídit výstavbu první jaderné elektrárny. Strategický plán obsahuje šest oblastí: rozvoj jaderné infrastruktury; zapojení a prosazování zájmů zúčastněných stran; výzkum a inovace v oblasti energetiky; rozvoj energetických kapacit; program výzkumných reaktorů; a institucionální udržitelnost. Navazuje na strategický plán na období 2020–2025, který vedl keňský program rozvoje jaderné energetiky podle milníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Pokud se plán zdaří, bude Keňa teprve třetí africkou zemí, která provozuje nebo staví jadernou elektrárnu. První byla Jihoafrická republika, kde pracují dva reaktory o výkonu 970 MW, v Egyptě se aktuálně staví čtyři bloky o výkonu 1200 MW každý.